Nejkrásnější kniha i další úspěchy: knihy z AV ČR sklízely literární ceny
21. 06. 2024
Stavba, která učila nájemníky kolektivně žít, inspirace Apokalypsou v umění či vývoj šlechty a šlechtické politiky v Rakousku a Uhrách v 19. století. I těmito tématy se zabývaly knihy, které vznikly na pracovištích Akademie věd ČR nebo vyšly v domovském Nakladatelství Academia a získaly některé z červnových literárních ocenění.
Publikace z Akademie věd ČR bodovaly v soutěžích Cena Miroslava Ivanova pro počiny literatury faktu, Nejkrásnější české knihy roku 2023 i Cena Josefa Hlávky za vědeckou literaturu.
Orbity smrti a Koldům Litvínov
Cena Miroslava Ivanova je určená pro nejzdařilejší počiny literatury faktu. Ze slavnostního vyhlášení 6. června 2024 v Knihovně Václava Havla si ji odnesly i dvě knihy z Nakladatelství Academia.
Kniha Michala V. Šimůnka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Milana Nováka Orbity smrti. Nacistická „eutanázie“ a masové umírání psychiatrických pacientů v českých zemích, 1939–1945 si z udílení odnesla cenu v kategorii české dějiny. Shrnuje poznatky o plánování a provádění nacistické „eutanázie“ osob s duševním a mentálním postižením, která byla první masovou vraždou nacistického režimu na území českých zemí v letech okupace a druhé světové války.
Publikace Jana Beneše Koldům Litvínov. Dům jako sociální zrcadlo uspěla v kategorii regionální dějiny. Koldům v Litvínově je unikátní stavbou, která učila nájemníky v padesátých letech 20. století kolektivně žít. Záměrem bylo ušetřit čas a nabídnout pod jednou střechou vše, co člověk potřebuje. Obrazová publikace populární formou a prostřednictvím fotografií popisuje vznik monumentální stavby a přibližuje čtenáři život v ní.
Nejkrásnější z katalogů
První místo v kategorii katalogy soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2023 získala 12. června 2024 v Technologickém centru Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze doprovodná publikace, kterou vydala Západočeská galerie v Plzni s nakladatelstvím Artefactum k výstavě „…a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích. Odborná porota ocenila originální výtvarné zpracování grafiček Adély Svobodové a Terezy Hejmové.
Kolektiv autorů z Ústavu dějin umění AV ČR se na výstavě i v katalogu zabýval inspirací Zjevením sv. Jana ve výtvarném umění, hudbě a literatuře od středověku až do současnosti. Zaměřil se především na díla vzniklá v českých zemích.
„Je radost spolupracovat s profesionálním a spolehlivým partnerem, od kterého přesně víte, co očekávat. Západočeská galerie je jedním z nich. Zároveň je skvělé realizovat krásné publikace s profesionálními, kreativními a komunikaci otevřenými grafičkami, k nimž Adéla Svobodová a Tereza Hejmová jednoznačně patří,“ podotkl ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter.
Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu
Ocenění udělila Nadace Český literární fond a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových 17. června 2024 na zámku v Lužanech u Přeštic (fotogalerii z ceremoniálu najdete níže). Cenu ve společenských vědách získal Jan Županič z Historického ústavu AV ČR za knihu Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století, ve vědách o neživé přírodě uspěla publikace Nanovlákna. Teorie, technologie a použití od Davida Lukáše a kolektivu autorů, která vyšla v Nakladatelství Academia.
Kniha Jana Županiče je vůbec první podrobnou analýzou vývoje šlechty a šlechtické politiky v Rakousku a Uhrách v dlouhém 19. století. Na základě zevrubného rozboru archivních pramenů řeší nejen otázku udílení titulů či hierarchii šlechtické obce, ale také například společenské postavení osob oceněných šlechtickým titulem.
Kniha Nanovlákna nabízí přírodovědně, technicky a technologicky zaměřeným čtenářům ucelený text, který popisuje teorii tvorby nanovláken, technologie jejich výroby a oblasti jejich využití, především ve zdravotnictví. Nechybí ani ekonomická a filozofická reflexe.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskových zpráv Ústavu dějin umění AV ČR a Nadace český literární fond
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Jindřich Nosek
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil mladé vědecké naděje
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.