
Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
25. 04. 2025
Antické mýty oslovují čtenáře dodnes. Zaujaly také porotu Magnesie Litery. Cenu NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu tak 24. dubna 2025 převzala Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR za knihu Řecké mýty v literární a výtvarné tradici. Publikaci vydalo její pracoviště společně s Nakladatelstvím Academia.
„Když Prométheus stvořil lidi, vystoupil prý s Minervinou pomocí na nebe. Vzal si louč, přiložil ji ke kolu slunečního vozu, ukradl oheň a s ním pak seznámil lidi. Bohové se proto rozhněvali a na zem seslali dvě zla: horečky, to znamená úbytě, a nemoci. Samotného Prométhea dali bohové prostřednictvím Mercuria přikovat k hoře Kavkazu a přivolali orla, který vyjídal jeho srdce.“
Ani známý příběh o Prométheovi nechybí ve dvousvazkové publikaci Řecké mýty v literární a výtvarné tradici. V ní se mimo jiné dozvíte, že existuje několik jeho verzí. Podle jedné z nich následně bohové stvořily jako trest pro lidstvo ženu. Jmenovala se Pandora.
Když ale otevřete oceněnou monografii, žádná „nepříjemná“ překvapení jako z Pandořiny skříňky nehrozí. Jejím jádrem je první český překlad dvou latinských středověkých příruček – Prvního a Druhého vatikánského mytografu. V 550 kapitolkách přinášejí své vlastní ztvárnění řecké mytologie. Dva opisy Druhého vatikánského mytografu autorka nedávno identifikovala i v rukopisech českého původu ze 14. a 15. století.
Mytologie na každém kroku
Kromě překladu obsahuje publikace i podrobné komentáře a doplňující kapitoly o literárních, kulturně- a uměleckohistorických kontextech a tématech z dlouhé tradice antického odkazu. Ukazuje, že mytologie byla v antické společnosti přítomna na každém kroku. Témata výběrově připomínají klasické pilíře antického dědictví i nová zjištění. Kniha dokládá, že vědy o antickém starověku nejsou statickým a neměnným vědeckým oborem, ale živým, stále se vyvíjejícím světem plným nových objevů. Text provází bohatý obrazový materiál.
„Magnesii Literu nevnímám jako cenu pro sebe, ale pro téma – antiku a její tradice, které přežily středověk, renesanci a novověk a dostaly se až k nám,“ uvedla autorka publikace Alena Hadravová při převzetí ceny.
Alena Hadravová převzala cenu NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu.
Academia zabodovala v Magnesii Liteře už popáté
Pro knihy Nakladatelství Academia jde v soutěži Magnesia Litera o pátý úspěch v řadě. V roce 2021 se Knihou roku Magnesia Litera stala Shakespearova Anglie od Martina Hilského, o rok později zvítězil v kategorii naučné literatury entomolog Jan Žďárek s publikací Ohroženi hmyzem? V roce 2023 ovládl Literu za publicistiku etnolog a novinář Martin Rychlík s dílem Dějiny lidí, vloni získala prvenství za naučnou literaturu publikace Louky. Dobrodružství poznávání od autorského kolektivu Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová a František Krahulec.
Knihy nominované na Magnesii Literu za naučnou literaturu
Do užšího výběru v letošním ročníku Magnesie Litery v kategorii naučné literatury se navíc probojovaly pouze knihy z produkce Academia – kromě vítězné publikace to byly Etologie. Mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování živočichů a Gesto a skutečnost. Umění v meziválečném Československu. Obyčejný život.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Nakladatelství Academia, Magnesia Litera
Přečtěte si také
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.