Zahlavi

Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů

09. 09. 2024

Technologie spojené s obnovitelnými zdroji energie zažívají v posledních letech velký boom. Rychlý vodíkový elektrolyzér, který vyvinuli výzkumníci z Ústavu chemických procesů AV ČR, může přinést revoluci v energetické stabilitě. Špičkový vynález přispěje ke stabilizaci rozvodné sítě uložením přebytečné energie ve formě vodíku. Komercializaci elektrolyzéru připravuje pracoviště za podpory Centra transferu Akademie věd ČR.

Elektrolyzér s rychlým náběhem výroby vodíku vyvinula výzkumná skupina laserové chemie Ústavu chemických procesů AV ČR. Nová technologie pomůže snížit uhlíkovou stopu a optimalizovat náklady na energii a na rozdíl od svých komerčně vyráběných předchůdců nabízí mnoho výhod.

„Patří mezi ně extrémně rychlý náběh provozu, nízké instalační náklady, škálovatelný modulární design nebo energeticky efektivní využití zdroje elektrické energie. Samozřejmostí je vysoká flexibilita a rychlá reakce na přebytky energie v elektrické síti,“ popisuje přednosti zařízení jeden z autorů Vladislav Dřínek z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Elektrolyzér dokáže dodávat vodík s plným výkonem za méně než tři minuty od svého spuštění a využívá kombinaci alkalické technologie za použití iontově-selektivní membrány. „Tato membrána, vyvinutá a produkovaná v České republice, umožňuje rychlý náběh elektrolýzy. Ten je rozhodující pro udržení stability sítě a využití obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny v době, kdy do sítě dodávají nadbytečnou energii,“ vysvětluje výzkumník.

Podle jeho kolegy Jana Storcha z výzkumné skupiny pokročilých materiálů a organické syntézy lze patentově chráněný elektrolýzní systém využít k transformaci zachyceného oxidu uhličitého na organické produkty, které se snadno uplatní v chemickém průmyslu i energetice.


Autorský tým z Ústavu chemických procesů AV ČR s prototypem nového elektrolyzéru

Ekologicky i ekonomicky výhodné
Technologie cílí především na energetické společnosti a průmyslové podniky, které hledají efektivní způsoby, jak snížit svou uhlíkovou stopu a optimalizovat náklady na energii. Je také vhodná pro stabilizaci sítě v důsledku výkyvů produkce energie z obnovitelných zdrojů. „Dále je určena pro všechny organizace a podniky, které chtějí přispět k ochraně životního prostředí a využívat pokročilé technologie pro udržitelnost,“ upřesňuje Vladislav Dřínek.

Na vývoji nového zařízení se mimo jiné podíleli také Pavel Dytrych a Radek Fajgar z výzkumné skupiny laserové chemie. Podle jejich názoru umožňuje elektrolyzér provozovatelům dosáhnout značných úspor zejména díky své vysoké účinnosti a nízkým instalačním nákladům.

Z laboratoře do praxe
Pracoviště již podalo mezinárodní patentové přihlášky k ochraně vyvinutého know-how. Vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR nyní hledají partnera, který by buď odkoupil licenci na toto řešení, nebo se společně s autory podílel na založení spin-off firmy pro další rozvoj technologie. S uvedením zařízení na trh jim pomáhají specialisté z Centra transferu AV ČR (CETAV).

CETAV nabízí akademickým pracovištím celou škálu služeb od pomoci při zajištění financování přes správu duševního vlastnictví až po marketing a komunikaci výsledků. Za cíl si klade propojení vědeckých pracovišť s investiční či podnikatelskou sférou. Centrum podpoří úspěšný vstup vynálezu na trh a postará se o vytvoření komunikační strategie cílící na potenciální investory. V případě vodíkového elektrolyzéru se zaměří zejména na společnosti specializující se na energetické technologie a průmyslové aplikace, a to nejen na tuzemské, ale i zahraniční, kde je o podobné novinky z oblasti obnovitelných zdrojů rovněž velký zájem.

„Tyto technologie jsou opravdu atraktivní jak pro průmyslové partnery, tak pro investory. Proto budeme strategii komercializace elektrolyzéru s Ústavem chemických procesů dále upřesňovat. Může se jednat o realizaci podnikatelského záměru formou spin-off, případně o spolupráci s velkou firmou na bázi licence,“ dodává Martin Smekal, který je vedoucím CETAV. Zavedení této novinky se tak může stát významným krokem v boji proti klimatickým změnám a pomoci k dosažení dlouhodobých cílů ochrany životního prostředí.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce