Zahlavi

O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky

03. 03. 2025

Co přinesl archeologický výzkum při stavbě dálnice D3 na Českobudějovicku? Hrozí na Lipně nákaza tasemnicí?  Můžeme vystopovat nemoc v těle ještě dříve, než vypukne? A jak se v českých vodách šíří invazní bochnatka americká? Tato a další témata přináší dvacátý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky, který společně již dvanáctým rokem připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem sedmi přednáškách představí odborníci z obou institucí zajímavá témata z přírodních i humanitních věd. Jarní cyklus začíná již tuto středu 5. března a přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

V přednáškách jihočeští odborníci informují o novinkách ze své výzkumné práce, ale také komentují aktuální dění či vysvětlují různé zákonitosti ze svých oborů. Hned v první přednášce tuto středu zavede posluchače profesor Michal Žurovec z Biologického centra AV ČR do fascinujícího světa evoluce hmyzu. Tato nejpočetnější skupina živočichů na Zemi obývá naši planetu už 400 milionů let a od té doby se vyvinula do nesmírné rozmanitosti pěti milionů druhů. Na hmyz se posluchači podívají pořádně zblízka – přednášku dokreslí úchvatné makrosnímky z výstavy Hmyzí tváře, která je v současné době k vidění v Jihočeském muzeu.

Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.

 

Program 20. cyklu Akademických půlhodinek:

  • 5. 3. Michal Žurovec: Hmyz zblízka aneb proč jsme rádi, že jsou malí
  • 12. 3. Ondřej Doskočil: Mocní a nemocní, aneb o právech pacientů v současném zdravotnictví
  • 19. 3. Klára Řeháková: Hojivá síla vod – jak jezera oživují zničenou těžební krajinu
  • 26. 3. Vendula Moravcová: Bochnatka americká – nenápadný vetřelec, který mění vody!
  • 2. 4. Michal Baka: Na stopě nemoci – molekulární detektivka v našem těle
  • 9. 4. Ondřej Chvojka: Co přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy dálnice D3 na Českobudějovicku
  • 16. 4. Roman Kuchta: Záhadný případ nákazy tasemnicí z Lipna

Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/7521-akademicke-pulhodinky-20-cyklus/

Kontakt:

Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka
Biologické centrum AV ČR
778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz  

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce