Zahlavi

Odstraňování uhlíku z atmosféry musí být prioritou EU, konstatuje EASAC

20. 02. 2019

Nárůst globálních emisí oxidu uhličitého se nedaří zvrátit, a technologie a techniky pro odstraňování CO2 z atmosféry jsou tak důležitější než kdy dřív, upozorňuje nová zpráva Expertní rady evropských akademií (EASAC). Technologie sloužící k zachycování a ukládání uhlíku (CCS) proto musejí hrát čím dál významnější roli v klimatické strategii Evropské unie.

Nová analýza navazuje na dřívější zprávu zveřejněnou přesně před rokem. V ní EASAC varoval, že tzv. negativní emisní technologie (NET) mají jen omezený potenciál, samy o sobě nedokážou zajistit splnění cílů Pařížské klimatické dohody, a proto je třeba pokračovat také v přímém snižování emisí.

Sázet pouze na nevyzkoušené budoucí technologie NET se nemusí vyplatit (eticky vzato by se jednalo o hazard s budoucími generacemi obyvatel naší planety), význam těchto technologií však nadále narůstá. Členské státy Evropské unie by tedy měly usilovat o jejich urychlené zavedení do praxe, soustředit by se měly především na technologie pro zachycování a ukládání uhlíku (CCS), podotýká EASAC.

„Obrovská rizika spoléhání se na budoucí vývoj dosud nevyzkoušených technologií nutí EASAC zdůraznit – v souladu se zprávou z roku 2018 –, že omezování CO2 musí zůstat nejvyšší prioritou, včetně rychlého rozvoje životaschopné technologie CCS a obchodních modelů. Negativní emisní technologie nemohou vynahradit nedostatečné úsilí při snižování emisí CO2, avšak propast mezi současným vývojem emisí a cíli Pařížské dohody vede k tomu, že tyto technologie vypadají čím dál nezbytněji. EASAC proto konstatuje, že je načase zahrnout je do budoucí klimatické strategie EU. Zatím se nevyskytl žádný nejvhodnější kandidát na takovou technologii, nejspíš jich bude zapotřebí několik,“ uvádí EASAC v doprovodné tiskové zprávě.
 

Nový průmysl

„Jelikož snižování emisí nadále nepostačuje k tomu, abychom oteplování udrželi v mezích Pařížské dohody, pravděpodobně bude nutné ve velkém měřítku aplikovat negativní emisní technologie. Použití takových technologií v potřebném rozsahu bude vyžadovat vybudování nového průmyslového odvětví o podobné velikosti, jako má současný průmysl fosilních paliv – převedení obrovských ekonomických zdrojů. Aby se Evropská unie vyhnula nebezpečné klimatické změně a posílila svou ekonomiku, měla by se zaměřit na nejvhodnější technologie, které budou pravděpodobně relevantní pro její budoucí průmysl,“ konstatuje profesor Michael Norton, ředitel EASAC pro otázky životního prostředí.

Technologie CCS jsou zatím jen v plenkách, přičemž nejrozvinutější projekty pro zachycování, ukládání a zpracování CO2 se nacházejí mimo Evropskou unii, konkrétně v Norsku. Velká Británie nedávno oznámila akční plán pro vývoj prvního takového střediska na svém území a Spojené státy v uplynulém roce vyhlásily projektům CCS daňové úlevy, aby finančně motivovaly jejich rozvoj.

Mezi nejživotaschopnější a finančně nejefektivnější způsoby, jak snižovat hladinu oxidu uhličitého v atmosféře, zahrnují evropské akademie také zastavení deforestace, opětovné sázení lesů či zvyšování hladiny uhlíku v půdě.

Kompletní zprávu (v angličtině) najdete zde.
 

O EASAC

EASAC je tvořen zástupci národních akademií věd členských států Evropské unie, Norska a Švýcarska a slouží jako poradní orgán politickým činitelům EU. Představuje těleso, díky kterému je evropská věda slyšet. Úkolem těchto zástupců národních akademií je poskytovat nezávislé, expertní a na důkazech založené poradenství k vědeckým aspektům evropských politik všem, kteří vytvářejí nebo mají vliv na politiku institucí Evropské unie.
  

Související články:

Negativní emisní technologie nevyváží úsilí vynaložené na zmírnění změn klimatu

 

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, s využitím tiskové zprávy EASAC
Foto: iStock – Acilo 

 

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce