Odvaha íránských žen vzdorovat režimu je obdivuhodná, říká odborník na Írán
25. 10. 2022
Protesty, které v Íránu vypukly v polovině září, patří k nejsilnějším, jaké země v posledních letech zažila. Impulsem byla smrt dvaadvacetileté Mahsy Amíníové, zadržené policií kvůli volně nasazenému hidžábu – šátku, jímž si Íránky musejí na veřejnosti povinně zakrývat vlasy. Událost vyvolala vlnu spontánních protestů v ulicích i ve školách v Íránu, přičemž hlavními aktérkami byly a jsou právě ženy. „Jejich vzdor proti hypermaskulinnímu řádu tamního režimu je vskutku obdivuhodný,“ říká Kevin Schwartz z Orientálního ústavu AV ČR.
Tuhý teokratický režim vládne Íránu od takzvané islámské revoluce v roce 1979. V posledních letech se stupňuje tlak veřejnosti, která si žádá reformy a změnu způsobu vládnutí. Íránci se naposledy radikálně ozvali v roce 2009 po sporných prezidentských volbách, v roce 2017 a 2019 pak lidé vyšli do ulic mimo jiné kvůli ekonomickým a sociálním problémům země. Způsob protestů, které vypukly letos na podzim po úmrtí Mahsy Amíníové, je ale v mnohém jiný.
„Tyto protesty jsou unikátní v tom, že míří na jeden z nejvíce viditelných symbolů režimu – na hidžáb,“ říká Kevin Schwartz z Orientálního ústavu AV ČR. Hidžáb je šátek, který má zakrývat vlasy, krk a poprsí žen. Podle představitelů režimu je povinností muslimské ženy jej nosit. Podobná nařízení platí i v některých dalších muslimských zemích, afghánské hnutí Tálibán vyžaduje po ženách dokonce úplné zahalení do takzvané burky.
Pálení hidžábů a stříhání vlasů
V reakci na smrt Mahsy Amíníové ženy vyšly do ulic, strhávaly si hidžáby z hlavy a demonstrativně si stříhaly vlasy. Podpořilo je množství žen i v jiných zemích světa včetně evropských. Na sociálních sítích lze najít mnoho videí, na kterých si na podporu íránské ženské revolty například stříhají vlasy.
Je otázkou, jestli se tímto protestem v Íránu něco změní, nebo se situace uklidní a režim se udrží na další desetiletí. „Aktuální protesty nemají jasného lídra. Do popředí se zatím nepostavily nějaké výrazné osobnosti, které by vše někam směrovaly a artikulovaly své požadavky,“ upozorňuje Kevin Schwartz.
Proti současnému íránskému režimu se protestuje i daleko za jeho hranicemi. Tento snímek pochází z rumunské Bukurešti.
Mahsa Amíníová jako symbol
„Nezemřeš, tvé jméno se stane symbolem“ – takový nápis se objevil na hrobě Mashy Amíníové. Její tvář a jméno se stalo předmětem street-artistů nejen v íránských ulicích, objevuje se na různých plakátech, transparentech a na příspěvcích na sociálních sítích. Za méně než měsíc, který uplynul od smrti mladé ženy, se persky psaný hashtag s jejím jménem objevil na internetu nejméně 274milionkrát!
Kevin Schwartz zatím nechce předjímat, jaké bude mít současná situace rozuzlení. Je otázka, jestli se režim uchýlí k masovému nasazení brutální násilí, nebo se pokusí s protestujícími „vyjednávat“, zejména kvůli tomu, že je mezi nimi tolik teenagerů.
Kevin Schwartz působí v Orientálním ústavu AV ČR od roku 2017. Je odborníkem na perskou literaturu a současné dění v Íránu.
Aktuální prohlášení vedení Akademie věd ČR k aktuální situaci v Íránu zde.
Text: Leona Matušková a Martina Spěváčková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock a archiv Kevina Schwartze
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
- Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
- Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
- Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
- V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
- Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
- Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
- Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
- Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
- Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.