Zahlavi

PODCAST: Energie budoucnosti? Jiří Červenka představuje baterii na slanou vodu

30. 06. 2022

Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR spolu se svým výzkumným týmem a kolegy z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vymysleli a patentovali baterii na bázi slané vody. Vodný elektrolyt a materiály jako zinek a grafit mají zabezpečit, že baterie nevybuchne a bude šetrná k přírodě. V jakém stádiu se vynález nachází? Jak se vědcům daří vyjednávání s průmyslem? A nabízí právě vodná baterie dobré řešení pro skladování energie?

V epizodě podcastu Věda na dosah se dotkneme i tématu recyklovatelnosti baterií a jejich ne/ekologičnosti. „V současné chvíli se většinou baterie nerecyklují, protože se to finančně nevyplatí. Pokud ale ceny baterií a zdrojových materiálů dále porostou, osobně si myslím, že recyklace budou opravdu nezbytné. Naše baterie by recyklovatelná být měla,“ říká v podcastu Jiří Červenka.

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.
 

O výzkumu týmu Jiřího Červenky z Fyzikálního ústavu AV ČR a jeho kolegů z Ústavu J. Heyrovského AV ČR jsme psali v článku Levná baterie ze slané vody v časopise A / Věda a výzkum


Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR (fotografie z podcastového studia Kampusu Hybernská: Jan Hanáček)

 Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR a Jitka Kostelníková

Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR a Jitka Kostelníková

Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR

Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR

Vodnou baterii je možné využít ve stacionárních úložištích energie.

Vodnou baterii je možné využít ve stacionárních úložištích energie.

Vodná baterie je levná, bezpečná a ekologická.

Vodná baterie je levná, bezpečná a ekologická.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce