Zahlavi

PODCAST: Historikové filozofie Lukáš Lička a Ota Pavlíček o středověkých univerzitách

13. 05. 2024

Bylo ve středověku studium na univerzitě prestižní a uživili se vysokoškoláci lépe než tisíce absolventů dnes? Lukáš Lička a Ota Pavlíček z Filosofického ústav AV ČR nás provedou obdobím, kdy vznikaly první univerzity a prozradí, jak cestovali středověcí učenci i jejich myšlenky napříč Evropou i směrem na východ. Dozvíte se taky, co jsou tzv. kvodlibetní debaty a co mají společného se současnými vědeckými konferencemi i to, jak ze stovky let starých textů vznikají digitalizované katalogy.

Moderace: Justin Svoboda
Edit: Jitka Kostelníková
Master: Anna Rice Kolářová

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Ota Pavlíček získal na výzkum kvodlibetů v roce 2020 prestižní ERC grant. Přečtěte si o něm v článku Středověcí učenci ve víru diskuzí. Grant ERC umožní jejich výzkum. 

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jitka Kostelníková (ze studia), Jana Plavec (
portrét Oty Pavlíčka), Shutterstock (středověká malba), archiv Oty Pavlíčka (kvodlibet)

Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR

Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR

Příklady kvodlibetních zápisů

Příklady kvodlibetních zápisů

Pozdně středověká malba, tzv. Rubenow Tafel, vybrazující první kvodlibetáře na univerzitách v Rostocku a Greifswaldu); Shutterstock

Pozdně středověká malba, tzv. Rubenow Tafel, vybrazující první kvodlibetáře na univerzitách v Rostocku a Greifswaldu); Shutterstock

Zleva: Justin Svoboda, Ota Pavlíček a Lukáš Lička

Zleva: Justin Svoboda, Ota Pavlíček a Lukáš Lička

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce