Zahlavi

PODCAST: Krásní, malincí a chlupatí. Seznamte se s kůrovci, vyvrheli říše hmyzu

05. 09. 2024

Krovky, zadeček nebo tykadla? Které části těla kůrovců jsou nejbizarnější a jak se jejich tělesné schránky přizpůsobily životu v tunýlcích? Lesní entomolog Jiří Hulcr z University of Florida a Mikrobiologického ústavu AV ČR vlastní nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě a neustále ji doplňuje o další exempláře. Kam všude se za nimi vydává a jaké druhy tohoto brouka jsou podle něj nejzajímavější?

Jiří Hulcr se vedle výzkumu ve své laboratoři věnuje i tzv. extension, tedy překládání vědeckých poznatků do jazyka praxe. O co přesně jde a jaký má tento způsob komunikace vědců a lesníků význam pro smysluplnou ochranu krajiny? 

Poslechněte si druhou část terénního rozhovoru s vědcem, který se do Česka pravidelně vrací a dozvíte se také, jak ve své práci využívá AI, jak vznikla kniha Kůrovci. Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu, která letos vyšla i česky, i to, v čem je unikátní Bark & Ambrosia Beetle Academy, kterou Jiří Hulcr založil. 

Americký systém Cooperative Extention popisuje vědec v tomto článku a zde je odkaz na jeho popularizační film Solution from a forest apocalypse.  

Kniha Kůrovci – Příběh největšího vyvrhele z říše hmyzu

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 

Poslechněte si také první část epizody podcastu:

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock (úvodní), Nakladatelství Kazda (obálka knihy)

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce