PODCAST: O chování lidí v době pandemie a ekonomických experimentech
19. 05. 2021
Ekonomka Julie Chytilová z CERGE – společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy – v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, co vše ovlivňuje chování lidí a jak se to dá změřit. Dozvíme se, jak souvisejí odčervovací pilulky s úspěchy ve škole, jestli se muži a ženy rozhodují odlišně nebo proč u nás vlivem pandemie covidu-19 podléhají depresím především mladí lidé.
Všechny epizody podcastu A/ Věda na dosah si můžete poslechnout na našich webových stránkách a na hlavních podcastových platformách:
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- PODCAST: O Vánocích ve vzpomínkách pamětníků s Vojtěchem Kesslerem a Liborem Denkem
- PODCAST: O bramborových a hadích diagramech v algebře s Michalem Hrbkem
- PODCAST: O unikátních jabloních a úspěšném českém šlechtění s Dimitrijem Tyčem
- AUDIOČLÁNEK: Země nikoho. Nahlédněte do neznámé kapitoly dějin holokaustu
- PODCAST LIVE: O ekonomických experimentech s Julií Chytilovou a Michalem Bauerem
- PODCAST: S Vojtěchem Ripkou a Martinem Štefkem o badatelské výuce dějepisu
- PODCAST: Lidské tělo je vynikající inkubátor pro mikroby, říká Miloslav Kverka
- PODCAST: S Hanou Lísalovou o biosenzorech, které odhalují patogeny v MHD i potravinách
- PODCAST: S Markétou Svobodovou o kráse fasád, horských útulnách i Bauhausu
- PODCAST: S Hanou Grison o stopách magnetismu v půdě, listech a po zásahu bleskem
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.