Zahlavi

PODCAST: Podzemní krajina rostlin. Jitka Klimešová zkoumá skrytý svět

02. 06. 2022

Botanička a ekoložka Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR zkoumá podzemní orgány rostlin a jejich funkci. Co ji přivedlo ke kořenům, oddenkům a cibulkám? V čem je klonalita, tedy schopnost vytvořit dceřinou rostlinu, pozoruhodná a jak ji rostliny využívají v rámci svých životních strategií? V další epizodě podcastu Věda na dosah také uslyšíte, proč si Jitka Klimešová bere do terénu rýč a blok s tužkou. 

„Do podzemí je to geograficky blízko, ale přitom je to úplně jiný svět,“ říká Jitka Klimešová, kterou fascinuje podzemní svět rostlin už téměř tři dekády. Podzemí, to ale nejsou jen kořeny, ale také hlízy, oddenky, cibulky a další. „Věříme, že listy a kořeny jsou nejdůležitější orgány rostliny. Ale třeba další podzemní orgány přehlížíme, přitom ony mají svoje důležité funkce," dodává botanička v podcastu.

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Klimesova_edit_1
Autorka podcastu Jitka Kostelníková s botaničkou Jitkou Klimešovou.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.

Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Linoryty: Jitka Klimešová

Botanický ústav v Třeboni_web-114

Botanický ústav v Třeboni_web-114

Botanický ústav v Třeboni_web-13

Botanický ústav v Třeboni_web-13

Botanický ústav v Třeboni_web-163

Botanický ústav v Třeboni_web-163

Botanický ústav v Třeboni_web-36

Botanický ústav v Třeboni_web-36

Botanický ústav v Třeboni_web-9

Botanický ústav v Třeboni_web-9

Box 19

Box 19

akademicka premie

akademicka premie

digging roots

digging roots

jitka

jitka

louka

louka

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce