PODCAST: S Tomášem Etrychem o superschopnostech polymerů v medicíně
21. 08. 2024
Jaké mají polymery superschopnosti a jak může jejich výzkum pomoci při léčbě rakoviny? Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vede oddělení biomedicinální chemie, kde se spolu se svým týmem dlouhodobě věnuje výzkumu nových vodorozpustných makromolekul. Ty jsou díky svým specifickým vlastnostem vhodné pro použití v medicíně a mohly by přispět k léčbě rakovinových nebo zánětlivých onemocnění. Poslechněte si, proč ve své laboratoři potřebuje mezioborový tým, který typ polymeru se nejlépe hodí jako tzv. obal pro účinné látky, jak se velké molekuly chovají v těle a také co vědce ke studiu polymerní chemie vůbec přivedlo.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Archiv Tomáše Etrycha
Přečtěte si také
- PODCAST: Brouk versus smrk. O českých i floridských lesích s Jiřím Hulcrem
- AUDIOČLÁNEK: Ženy, sex a rodina. Proč nevyšly průkopnické snahy komunismu?
- AUDIOČLÁNEK: Na vlně retra. Na co z dob komunismu vzpomínáme a proč?
- PODCAST: S Martinem Friákem o kvantovém počítání v materiálové vědě
- PODCAST: S elektrochemikem Petrem Krtilem o budoucnosti bez fosilních paliv
- PODCAST: S Robertem Kolárem o vztazích mezi texty a skrytých významech
- PODCAST: Ambiciózní i tvrdohlavé. Proč musely mít první vědkyně ostré lokty?
- PODCAST LIVE: O životě ve vesmíru a sci-fi s Julií Nekola Novákovou a Tomášem Petráskem
- PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku
- PODCAST: S kriminoložkou Evou Krulichovou o recidivě vězňů a pocitu bezpečí
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.