Zahlavi

Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii

17. 04. 2025

Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a ředitel národní výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging pro biologické a medicínské zobrazování získal Paul Nakane Prize, která se uděluje jednou za čtyři roky.

„Velmi si ocenění vážím. Vnímám ho nejen jako uznání mé práce, ale celého našeho mezinárodního kolektivu, který se na výzkumu podílel. Těší mě, že česká věda získává stále větší mezinárodní uznání," říká Pavel Hozák.

Mezinárodní federace společností pro histochemii a cytochemii (International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry – IFSHC) uděluje Paul Nakane Prize výjimečným mezinárodním lídrům za rozvoj těchto disciplín. Pavel Hozák převezme cenu na kongresu v italském Rimini ve dnech 27.–30. srpna 2025. Při této příležitosti přednese také plenární přednášku.

Laboratoře biologie buněčného jádra
Pavel Hozák je mezinárodně uznávaným odborníkem v buněčné biologii, především ve struktuře a funkci buněčného jádra. Jeho vědecká skupina v Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zaměřuje na výzkum mechanizmů regulace genové exprese prostřednictvím jaderných struktur. Tým například popsal roli fosfoinositidů v jádře při regulaci transkripce, charakterizoval funkce jaderného aktinu a aktin-vázajících proteinů a objevil zapojení jaderného myozinu I do aktivity RNA polymeráz I a II.


Vědecká skupina Pavla Hozáka

Ocenění, které vyjadřuje rostoucí vliv české vědy na mezinárodní scéně, nese jméno vědce Paula K. Nakaneho, který se v šedesátých letech 20. století zásadně podílel na rozvoji metod enzymaticky značených protilátek – techniky, jež stála u zrodu moderní histochemie a imunodiagnostiky. Jeho průkopnická práce otevřela cestu metodám jako ELISA nebo Western blot, které se v současnosti běžně používají ve výzkumu i medicíně.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce