
Podpora obnovitelných zdrojů je investicí do bezpečnosti, tvrdí evropští vědci
16. 04. 2025
Závislost na dovozu fosilních paliv, především ropy a zemního plynu vystavuje Evropu geopolitickému vydírání a činí ji ekonomicky zranitelnou. Je nutné pokračovat v diverzifikaci zdrojů energie a nevyměnit přitom jednu závislost za jinou. I z bezpečnostních důvodů je klíčové podporovat domácí udržitelnou energetiku a inovativní technologie. Jenže s těmi se také pojí rizika. Energetika se ukazuje být Achillovou patou Evropy, upozorňují vědci v expertní zprávě poradního sdružení European Academies Science Advisory Council (EASAC). Za Akademii věd ČR se na obsahu zprávy podíleli fyzik Antonín Fejfar a právnička Rita Sik-Simon.
O podpoře obnovitelných zdrojů energetiky se v Evropské unii diskutuje už mnoho let. Dosud se ale dávala do souvislosti především s bojem proti změnám klimatu. Po ruském útoku na Ukrajinu v roce 2022 a s dalšími geopolitickými změnami ve světě se diverzifikace energetiky čím dál více spojuje s bezpečností kontinentu.
„Obnovitelné zdroje jsou v současné situaci nejen ekonomicky výhodné, ale i strategické. Integrace obnovitelných zdrojů vede k restrukturalizaci energetických systémů, jmenovitě ke zvýšení flexibility, a v důsledku i odolnosti,“ zdůrazňuje Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR, jeden z třicítky vědců a vědkyň, kteří vypracovali obsáhlou analýzu o bezpečnosti obnovitelné energetiky.
Antonín Fejfar se ve své výzkumné práci zabývá fyzikou tenkých vrstev nanostrukturních polovodičů určených především pro fotovoltaiku a fotoniku. (CC)
Nespoléhat se ani na USA
Zpráva EASAC několikrát zmiňuje také fakt, že by Evropská unie neměla vyměnit jednu závislost za druhou. Po invazi na Ukrajinu se podařilo do určité míry odstřihnout od ruských energetických zdrojů, přitom ale hrozí riziko příliš úzkého napojení na jiné země světa. V případě zkapalněného plynu jde například o Spojené státy, které se ukazují jako „stále nestabilnější obchodní partner,“ jak přímo zmiňují autoři analýzy.
Podle Antonína Fejfara přitom analýza nezahrnuje nejnovější nepředvídatelná rozhodování nového amerického prezidenta Donalda Trumpa v oblasti tarifů a cel. „Změnu postojů Spojených států lze sledovat dlouhodobě. Z čistého dovozce energetických zdrojů se postupně změnily na významného exportéra,“ míní český vědec.
Těžit, nebo dovážet?
Využívat energii ze slunce nebo větru je k planetě jistě šetrnější než spalovat fosilní zdroje. Jenže i s obnovitelnou energetikou se pojí bezpečnostní rizika. Zařízení solárních elektráren, větrné generátory i baterie se totiž ve velké míře dovážejí ze zemí mimo Evropu, nejčastěji z Číny. Stejně tak je Evropa závislá na dovozu důležitých nerostných surovin, potřebných v energetice, ať se jedná o nikl, měď, kobalt nebo lithium.
„Hodně se jich nachází právě v geopoliticky nestabilních oblastech, proto by bylo rozumné získávat je od různorodých a důvěryhodných zdrojů a zároveň budovat partnerství s dodavateli,“ píše se ve zprávě. Téma kriticky důležitých surovin patřilo k hodně diskutovaným, a to právě s ohledem na (ne)soběstačnost kontinentu. Nejde o to, že by u nás suroviny nebyly k dispozici, například lithium by se těžit dalo. Každá těžba ale zasahuje do životního prostředí a podmínek žití v dané oblasti.
Analýza evropských vědců se zaměřuje na bezpečnost energetiky. Věnuje se obnovitelným zdrojům i geopolitické křehkosti dnešního světa.
Útoky na evropskou energetiku
Analýza dále upozorňuje na nutnost ochrany energetického sektoru před kyberútoky, kterých v poslední době přibývá. Systémy informačních technologií se používají ve všech fázích dodavatelského řetězce elektřiny včetně přenosových a distribučních sítí a výrobců. Jejich selhání způsobené hackerským útokem tak může způsobit výpadky proudu nebo vést k rozsáhlejšímu blackoutu.
„Bez zajištění energetické bezpečnosti nelze mluvit o bezpečnosti Evropy,“ shrnuje poselství analýzy expertů William Gillet, ředitel EASAC pro oblast energetiky. „Každá investice do udržitelné energetiky je investicí do bezpečnosti. Naopak každé euro vynaložené na dovoz energií je eurem ztraceným pro schopnost obrany,“ dodává Paula Kivimaa, spolupředsedající pracovní skupiny EASAC.
Co je EASAC
Organizaci EASAC tvoří zástupci národních akademií věd zemí EU, Norska, Švýcarska a Spojeného království, instituce Academia Europaea a ALLEA (sdružení akademií z EU i mimo EU). EASAC spolupracuje při poskytování poradenství tvůrcům rozhodnutí na úrovni Evropské unie.
Celá analýza o bezpečnosti dodávek udržitelné energie je k dispozici na webových stránkách EASAC.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Pavlína Jáchimová; EASAC
Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Nový rekord nepolapitelného neutrina: váží milionkrát méně než elektron
- Žádné dítě není k zahození, říká mladý vědec se zkušenostmi z „Autistánu“
- Světlo jako pomocník při výrobě povrchů inspirovaných přírodou
- Jak dlouho trvá „rok“ na exoplanetách? Doba oběhu zdánlivě kolísá v řádu dní
- Jak vyztužit lidské tělo prostřednictvím biodegradabilních kovů
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.