Pravěký rondel: archeologové prozkoumali téměř 7 tisíc let starou stavbu

05. 04. 2023

Podobá se světoznámému anglickému monumentu Stonehenge, je ovšem o 1500 let starší. K čemu pravěký rondel na okraji obce Vinoř sloužil? Mohl plnit náboženské funkce, nebo byl snad místem každodenního setkávání našich dávných předků? Kdo a proč tuto kruhovou stavbu vybudoval? Na tyto i další otázky by měl odpovědět výzkum vedený pražským Archeologickým ústavem AV ČR. Odborníci mají ojedinělou příležitost místo prozkoumat, a to téměř v celém rozsahu.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Tomáš Kopecký, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

První písemná zmínka o obci Vinoř pochází z 11. století. Lidé tu však žili již mnohem dříve. Dokládají to mimo jiné terénní výzkumné práce, při kterých pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR od července roku 2022 odkrývají unikátní stavbu z doby kamenné, takzvaný rondel.

Objevení skoro sedm tisíc let starého pravěkého rondelu není novinkou, archeologové o něm věděli již od osmdesátých let minulého století, kdy se zde budovaly inženýrské sítě. V duchu svého oboru jej však nechali zachovaný pro budoucí generace a čas na důkladný průzkum přišel až nyní.

Projekt nese název Via Sancta, Svatá cesta. Vinoř totiž leží na Svatováclavské cestě, která vedla z Prahy do Staré Boleslavi.

„Zajímavá je podobnost s monumentem Stonehenge. Rondel je však o tisíc pět set let starší,“ říká archeolog Miroslav Kraus z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Vinořský rondel je jedním ze dvou stovek nalezených na území Evropy. V průměru měří 55 metrů a svým půdorysem je neobvyklý. „Jde o jeden z mála, který má tři vstupy. Jsou orientované na sever, jihozápad a jihovýchod,“ vysvětluje vedoucí terénního výzkumu Miroslav Kraus.

Archeologie není jednoduchá disciplína. Kdo se jí věnuje, musí počítat s tím, že se při terénních výzkumech umaže.

Pracovníci, kteří odkrývají vinořský rondel, tráví většinu času fyzicky náročnou prací. Půdu, jež pozůstatky stavby zakrývá, je třeba vykopat, pečlivě zkontrolovat a odvézt mimo naleziště.

Rondel se skládá z jednoho příkopu se špičatým dnem a tří kruhových žlábků v prostoru obklopeném příkopem. „Překvapily nás kompletně zachovalé pozůstatky palisádových žlábků, do nichž byla původně zapuštěna centrální dřevěná konstrukce,“ dodává archeolog Miroslav Kraus.

Jedna z nejdůležitějších otázek však zatím zůstává nezodpovězena. K čemu rondel vlastně sloužil? Do úvahy přichází hned několik možných využití – šlo o stavbu náboženského charakteru? Byla součástí nějakého kultu? Nebo se rondel využíval k obyčejnějším účelům, například jako tržiště, sportoviště či aréna?

Archeologové využívají moderní technické „vymoženosti“, ale pro podrobné ruční nákresy se výborně hodí například obyčejný milimetrový papír.

Veškeré nálezy je třeba pečlivě zaznamenat a uložit.

Archeologové na místě nalezli například kostěná šídla, broušené sekyrky nebo vypíchanou keramiku.

Kultura s vypíchanou keramikou vznikla ve středním neolitu na počátku 5. tisíciletí před naším letopočtem. Je typická pro oblast střední a západní Evropy, zejména dnešní Česko, Polsko, Rakousko či Německo.

Kultura s vypíchanou keramikou navazuje na kulturu s keramikou lineární a rozvíjí se na stejném území. Její název je odvozen právě od charakteristického způsobu zdobení keramických nádob, vpichů. Pravěcí řemeslníci tvořili ornamenty pomocí dřevěných či kostěných nástrojů.

Až terénní výzkum skončí, zbytky rondelu se opět zakryjí a na místě vyrostou nové domy. Že se tu před tisíci lety procházeli pravěcí obyvatelé, by měla připomínat stezka s informační tabulí v místě hlavního příkopu.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Pravěký rondel: archeologové prozkoumali téměř 7 tisíc let starou stavbu

Projekt nese název Via Sancta, Svatá cesta. Vinoř totiž leží na Svatováclavské cestě, která vedla z Prahy do Staré Boleslavi.

„Zajímavá je podobnost s monumentem Stonehenge. Rondel je však o tisíc pět set let starší,“ říká archeolog Miroslav Kraus z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Archeologie není jednoduchá disciplína. Kdo se jí věnuje, musí počítat s tím, že se při terénních výzkumech umaže.

Pracovníci, kteří odkrývají vinořský rondel, tráví většinu času fyzicky náročnou prací. Půdu, jež pozůstatky stavby zakrývá, je třeba vykopat, pečlivě zkontrolovat a odvézt mimo naleziště.

Archeologové využívají moderní technické „vymoženosti“, ale pro podrobné ruční nákresy se výborně hodí například obyčejný milimetrový papír.

Veškeré nálezy je třeba pečlivě zaznamenat a uložit.

Archeologové na místě nalezli například kostěná šídla, broušené sekyrky nebo vypíchanou keramiku.

Kultura s vypíchanou keramikou vznikla ve středním neolitu na počátku 5. tisíciletí před naším letopočtem. Je typická pro oblast střední a západní Evropy, zejména dnešní Česko, Polsko, Rakousko či Německo.

Až terénní výzkum skončí, zbytky rondelu se opět zakryjí a na místě vyrostou nové domy. Že se tu před tisíci lety procházeli pravěcí obyvatelé, by měla připomínat stezka s informační tabulí v místě hlavního příkopu.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Newsletter