Prémii Jana Friče získal Václav Pavlík za studium hvězdné dynamiky
23. 01. 2025
Prozkoumání procesů, které ovlivňují vývoj hvězdokup a jejich složek, vyneslo 21. ledna 2025 astronomovi Václavu Pavlíkovi Prémii Jana Friče za rok 2024. Cenu uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži pracoviště v mezinárodním srovnání.
„Ocenění si velmi vážím. Vnímám ho jako příležitost, díky níž se moje práce dostane více do povědomí veřejnosti. Zároveň ale pomůže celkově zviditelnit výzkum, který v Astronomickém ústavu AV ČR provádíme. Věřím, že to vzbudí zájem studentů o stáže a projekty nebo též podnítí spolupráci s kolegy z jiných institucí. Doufám také, že by mi ocenění mohlo pomoct při podávání žádostí o výzkumné granty,“ komentuje prémii Václav Pavlík.
V souboru prací Podrobná studie hvězdné dynamiky a vývoje hvězdokup, za nějž Václav Pavlík z oddělení galaxií cenu získal, se astronom soustředil na analýzu procesů, které ovlivňují vývoj hvězdokup a jejich složek – tedy hvězd a hvězdných pozůstatků, jako jsou neutronové hvězdy a černé díry. Propojil teoretické modelování s pozorovacími daty skutečných systémů, což mu umožnilo zaměřit se na klíčové aspekty hvězdné dynamiky. Při příležitosti předání ceny laureát pronesl přednášku na téma oceněné práce.
Václav Pavlík získal ocenění za soubor prací Podrobná studie hvězdné dynamiky a vývoje hvězdokup.
Fascinující rozmanitost hvězdokup
„Hvězdokupy a jejich modelování vždy patřily k hlavním tématům mé vědecké práce. Zkušenosti, které jsem při jejich studiu získal, jsme ale s kolegy dokázali využít i jinde, například při zkoumání stability planetárních systémů nebo hvězdných asociací v centru naší Galaxie,“ říká Václav Pavlík a doplňuje, že hvězdokupy ho fascinují svou rozmanitostí: „V některých se rodí nové hvězdy, zatímco jiné obsahují ty nejstarší hvězdy ve vesmíru – považují se tedy za hlavní stavební prvky galaxií.“
K jejich studiu Václava Pavlíka motivovalo jak pochopení vzájemných interakcí mezi hvězdokupami a jejich hostitelskými galaxiemi, tak možnost dozvědět se více o formování hvězd a planetárních systémů včetně naší Sluneční soustavy: „Před námi je mnoho otevřených otázek. K některým jsem již mohl částečně přispět a rád bych na nich dále pracoval.“ Jednou z nich je i pochopení počátečních podmínek, za nichž hvězdokupy vznikají. Další se týká dlouhodobého vývoje hvězdokup a hvězdných pozůstatků uvnitř nich nebo možnosti vzniku středně hmotných černých děr.
Prémie Jana Friče nese jméno mladšího z bratrů Fričových, který se společného snu vybudování hvězdárny v Ondřejově nedožil. Ocenění se každoročně uděluje k datu blízkému jeho nenadálému úmrtí, tedy k 21. lednu. Astronomický ústav AV ČR tak zároveň uctívá jeho památku.
Text: Luděk Svoboda a Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: Astronomický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Fyzikální chemik Pavel Jungwirth získal Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil mladé vědecké naděje
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.