Zahlavi

Projekt PragMatika zpřístupní svět geniálního polyhistora Bernarda Bolzana

20. 09. 2024

Rozsáhlý digitální archiv pro všechny, kdo se zajímají o dílo, život a dobu významného matematika, logika, kněze a estetika Bernarda Bolzana, buduje výzkumná skupina PragMatika z Filosofického ústavu Akademie věd. Díky spolupráci s Muzeem literatury postupně digitalizuje Bolzanovy rukopisy, které má muzeum v péči. Předjednanou dohodu o spolupráci obě instituce oficiálně uzavřely v průběhu letošního léta. Archiv bude zpřístupněn v několika vlnách. První zájemci se do něj podívají už v létě příštího roku.

Dílo pražského rodáka a polyhistora Bernarda Bolzana (*1781) je ústředním tématem projektu PragMatika, který se zaměřuje na šíření a rozvoj matematických znalostí a postupů v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století. Badatelský tým kolem filosofa a historika vědy Elíase Fuentese Guilléna z Filosofického ústavu Akademie věd se v něm věnuje výzkumu institucí, společností i významných jednotlivců, kteří matematické postupy předávali a šířili ve výuce. Zajímá se však i o další aktéry, kteří sehráli klíčovou roli při ustanovování matematických praktik jako norem, ať už šlo o císařské úřady, církev, šlechtu nebo aristokracii.

Vznik a šíření zmíněných postupů chce projekt popsat v širším kontextu, a především pak vybudovat a zpřístupnit archiv, který bude obsahovat Bolzanovy rukopisy, jím publikovaná díla i související sekundární literaturou. Přes 36 tisíc stran Bolzanových dopisů, poznámek, záznamů přednášek i studijních výsledků z dob učencových studií uchovává v současné době pražské Muzeum literatury. Právě tyto dokumenty budou postupně digitalizovány a katalogizovány a stanou se nedílnou součástí vznikajícího Bolzanova archivu. Zájemci v něm naleznou také georektifikované mapy českých zemí 18. a 19. století nebo 3D modely míst, kde učenec působil. Jejich porovnání s aktuálními mapami poskytne přehledný obraz o proměně města během Bolzanova života.

Přístup do archivu bude pro uživatele volný. Pokročilejší možnosti vyhledávání, zejména pro badatele, budou dostupné na základě registrace, což tvůrcům projektu poskytne přehled o využití dat jinými výzkumníky. Ke zpřístupnění archivu v plánovaném rozsahu má dojít během následujících dvou let.

Konference a výstava Bernard Bolzano polyhistor

Ukázka starých tisků z Bolzanovy sbírky bude pro nedočkavé zájemce připravena už příští týden. V rámci projektu PragMatika se ve dnech 23.-24. září uskuteční v Akademickém konferenčním centru v Praze konference Bernard Bolzano polyhistor. Jejím cílem je představit výzkum zasazující Bolzanovy práce do celkového kontextu a propojit všechny, kdo se o jeho dílo zajímají. Bolzana představí nejen jako významného matematika a logika, ale přiblíží také například jeho teologické postoje nebo učencův pohled na estetiku. Současně s konferencí bude zahájena i stejnojmenná výstava starých tisků z Bolzanovy sbírky. Návštěvníci si je budou moci prohlédnout od 23. září do 23. října v knihovně Filosofického ústavu Akademie věd, Jilská 3, Praha, a sice každý všední den od 12:00 do 15:00 hodin.

Zájemcům přiblíží jak Bolzanovy přetištěné vlastní rukopisné texty, tak texty o něm nebo s Bolzanem související. Jste srdečně zváni.

Projekt PragMatika Elíase Fuentese Guilléna, v jehož rámci Bolzanův archiv vzniká, podpořila Grantová agentura ČR prostřednictvím grantu Junior Star.

Kontakt:

Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
rihova@flu.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce