Průhonická botanická zahrada získala významnou mezinárodní akreditaci
15. 07. 2021
Průhonická botanická zahrada Botanického ústavu AV ČR získala jako první česká botanická zahrada mezinárodní akreditaci Conservation Practitioner, kterou uděluje mezinárodní organizace botanických zahrad, Botanic Gardens Conservation International (BGCI). Získání tohoto oprávnění je významným stupněm v profesionalizaci zahrady a jejích genofondových programů
Průhonická botanická zahrada se tak stala právoplatnou součástí největší sítě botanických zahrad a odborníků na ochranu rostlin na světě. „Získání této akreditace je pro naši zahradu důležitým milníkem. Společně s akreditací Botanic Garden Accreditation, kterou jsme od BGCI získali minulý rok, znamená, že je zařazena mezi mezinárodně uznávané subjekty a splňuje vysoké standardy z pohledu sbírek i návštěvnického komfortu,“ říká vedoucí Průhonické botanické zahrady Pavel Sekerka.
Akreditace botanické zahrady BGCI je navržena tak, aby zahrnovala a stanovila globální standard pro botanické zahrady. Při udělení se posuzují kritéria jako strategické řízení zahrady, dokumentace jejích sbírek, odborné znalosti zaměstnanců, vzdělávání veřejnosti, udržitelnost, etika či ochranná činnost, která je zaměřena jak na ochranu před škůdci, tak na ochranu rostlinných druhů.
„Pro naši botanickou zahradu to znamená zvýšení prestiže u laické i odborné veřejnosti u nás i v zahraničí. Návštěvníci i výzkumní pracovníci mají jistotu, že jsou naše sbírky legální, odpovídají všem požadovaným normám a jsou vedeny v souladu s mezinárodním právem. To má velký význam například pro subjekty, které hledají vhodného partnera pro záchranný program nebo potřebují určitý rostlinný druh z naší sbírky pro vědecký výzkum,“ doplňuje Pavel Sekerka.
BGCI je mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady. Spojuje více než 60 tisíc odborníků botanických zahrad a udržuje globální databáze, ve kterých mohou odborníci nalézt informace o taxonech rostlin pěstovaných v botanických zahradách, známých druzích stromů a jejich distribuci na úrovni zemí apod. Cílem organizace je především záchrana genofondu planých i kulturních rostlin.
Průhonická botanická zahrada je zapojena do záchranných programů kriticky ohrožených domácích druhů rostlin, je součástí Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity, v rámci kterého zajišťuje uchování kulturního a přírodního dědictví obsaženého ve sbírkách. Jedná se především o sbírku kosatců, která patří k z největším na světě, nejpočetnější českou sbírku růží a jednu z největších sbírek denivek a pivoněk v ČR. Návštěvníkům je otevřena od dubna do září denně mimo pondělí, od 9 do 17 hodin. Nachází se v areálu Průhonického parku a je součástí Botanického ústavu AV ČR. Více na ibotky.cz.
Kontakt:
RNDr. Pavel Sekerka
Vedoucí Průhonické botanické zahrady
pavel.sekerka@ibot.cas.cz
Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.