Zahlavi

Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat

03. 10. 2024

Jakou cestou prochází rukopis od odevzdání až po tisk a knihkupecký pult? Co jsou toponyma a kde se s nimi můžeme setkat? To byla některá z témat letošní Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy. Vzdělávací kurz pořádá již od roku 2012 Akademie věd ČR pod hlavičkou Otevřené vědy. Cílem je představit účastníkům zajímavá témata a poslední trendy v českém jazyce a literatuře. Na organizaci spolupracují tři pracoviště: Středisko společných činností, Ústav pro jazyk český a Ústav pro českou literaturu. Letošní ročník se konal od pondělí 30. září do středy 2. října 2024.

V pondělí ráno zvonilo netradičně až v 9 hodin – právě v tento čas totiž odborní garanti Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Robert Kolár z Ústavu pro českou literaturu AV ČR zahájili vyučování a přivítali v lavicích žactvo tvořené učitelkami a učiteli.

„Letos k nám přicestovalo více než padesát účastníků z celé republiky, někteří se hlásí opakovaně. Těší mě, že je mezi vyučujícími o školu stále takový zájem. Jsem ráda, že jim můžeme nabídnout nová témata a tipy do výuky, a naopak se i od nich dozvědět, co se jim osvědčilo, co je trápí a jak si současné školství vede,“ uvedla Markéta Pravdová.

Na vzdělávací kurz se mohou přihlásit učitelé českého jazyka a literatury 2. stupně ZŠ, SOŠ, SOU a gymnázií. Po jeho absolvování získají nové poznatky a nápady, které následně mohou uplatnit při výuce ve svých třídách.


Školu zahájila členka Akademické rady a garantka kurzu Markéta Pravdová (vpravo), na snímku jsou také lektoři Taťána Vykypělová a Aleš Bičan z Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Jak se kniha dostane ke čtenářům?
Anglicismy v češtině, literární kritika, toponyma a místa s nimi spjatá. To je jen malá ochutnávka z programu, který si pro letošek lektoři připravili. A aby pedagogové neseděli celý den v lavicích, nechyběla vedle přednášek ani výprava do Centra současného umění DOX, kde se účastníci seznámili se vzdělávacími programy Storybox a Z jiné stránky.

Úternímu odpoledni dominovala velmi podnětná debata se spisovatelem a ředitelem Nakladatelství Academia Jiřím Padevětem a šéfredaktorkou Academia Michaelou Procházkovou nazvaná Vydávání knih před lety a dnes.

Historií českého „nakladatelování“ provedl přítomné Jiří Padevět. Kulturně-historickou exkurzi začal u vynálezce knihtisku Jana Gutenberga, díky jehož revolučnímu počinu se výrazně zlevnilo vydávání knih a z tiskařů se postupem času mohli stát plnohodnotní nakladatelé a knihkupci.


Debaty o vydávání knih se zúčastnili (zleva): Jiří Padevět, Michaela Procházková, Markéta Pravdová a Robert Kolár.

Výlet do minulosti pokračoval připomenutím nejvýznamnějších českých nakladatelů. Jedním z nich byl Ignác Leopold Kober. Sídlil na Národní (tehdejší Ferdinandově třídě) naproti budově dnešní Akademie věd – na místě, kde dnes stojí Nová scéna Národního divadla. Přímo v domě sousedícím s prezidiem Akademie býval i další známý nakladatel František Topič. Jiří Padevět krátce pohovořil také o předválečné a poválečné situaci na knižním trhu a věnoval se také podmínkám, které panovaly v letech nesvobody za socialismu.

Michaela Procházková přiblížila účastníkům diskuse současnou praxi ve vydávání knih a nechala je nahlédnout do kompletního procesu, kterým rukopis projde – od odevzdání přes recenzní řízení, překlad, práci redaktorů až po tisk a distribuci. Zmínila také, že dobrý tip na nový titul může přijít klidně i od fanoušků na Facebooku. Setkání zakončily dotazy z pléna. Účastníky například zajímalo, jak u nás může běžný občan vydat knihu nebo jak vypadá recenzní řízení u odborných publikací.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott a Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce