Skrytými místy Pražského hradu provede zájemce nová mobilní aplikace

Projděte se podzemím Pražského hradu. I z vlastního obývacího pokoje. Pěti nejdůležitějšími archeologickými areály jedné z nejvýznamnějších českých památek, které jsou z naprosté většiny veřejnosti nepřístupné, provede návštěvníky mobilní aplikace Pražský hrad archeologický. Seznámí je s historií jednotlivých míst a ukáže, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Na aplikaci pracovali odborníci z pražského Archeologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

Více než 150 let trvající archeologický výzkum Pražského hradu za sebou zanechal mimo jiné zcela nový pohled na historii tohoto významného sídla a také velké množství památek, které jsou dosud zachované na mnoha místech hradního prostoru. Fragmenty starších budov a terénů mapují složitý stavební vývoj objektu, některé se staly součástí přístupných archeologických areálů, jiné však zůstávají veřejnosti skryté.

Jen ti nejzasvěcenější vědí, že pod Pražským hradem je několik tisíc metrů čtverečních prostor krytých železobetonovými konstrukcemi, pod kterými odpočívají památky z období přelomu 9. a 10. až 15. století. Málokdo nejspíš tuší, když se prochází třeba po III. nádvoří, že je pod ním schováno 2000 m² fragmentů staveb z dávných časů.

„Hlavní úlohou aplikace je zpřístupnit archeologické památky Pražského hradu co nejširší veřejnosti a zároveň je ochránit před negativním vlivem turistického provozu,“ říká vedoucí projektu Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Návštěvníci zde mohou nahlédnout do tzv. Malých vykopávek kaplí sv. Mořice a jižní části románské baziliky, ale románskou chodbu, která kdysi spojovala baziliku s kostelem sv. Bartoloměje, už neuvidí.

Pomocí aplikace mohou návštěvníci nahlédnout například do krypty katedrály sv. Víta. (CC)

3D skeny a rekonstrukce zmizelých staveb
Aplikace pokrývá pět nejvýznamnějších archeologických areálů: kapli Panny Marie, III. nádvoří – Velké a Malé vykopávky, kryptu katedrály sv. Víta a klášter a baziliku sv. Jiří. Po rozkliknutí se ukáže 3D sken prostoru, ve kterém můžou zájemci dále zkoumat jednotlivé stavby a na časové ose si projít, jak se konkrétní areál měnil. Seznámí se nejen se stavebními fázemi jednotlivých církevních budov, ale i s pozůstatky rezidenční zástavby či opevnění. „Aplikaci lze využívat on site i off site – tedy jako průvodce po Pražském hradě i doma v obýváku. Celkem lidé můžou projít skoro pět tisíc metrů čtverečních,“ říká Jana Maříková-Kubková.

Aplikace je postavena na 3D skenech současného stavu, který doplňují body s informacemi o stavbě samé a historii jejího výzkumu. Práce na aplikaci trvala čtyři roky a navazuje na digitální mapu archeologických areálů, která vznikla k zefektivnění archeologické památkové péče a je k dispozici především odborníkům.

Prohlédnout si lze také prostory pod bazilikou sv. Jiří.

Archeologické areály jsou velmi křehké, vznikaly v obdobích po 1. a 2. světové válce, v návaznosti na velké rekonstrukce spojené s archeologickým výzkumem. Na památky, které jsou zahrnuty v aplikaci, působí negativně proměny klimatu, jež s sebou nesou různé typy poškození, a proto není žádoucí zhoršovat jejich stav nadměrným návštěvnickým provozem. V drtivé většině je v současnosti zakrývají železobetonové konstrukce, které jsou samy o sobě působivými technickými díly.

„Archeologické areály jsou významné z mnoha hledisek, jsou mimo jiné součástí tvorby naší kulturní identity. Modelují naši historii. Je to naše rodinné stříbro, které je potřeba chránit. Zároveň je škoda ho neukázat, což řeší tahle aplikace,“ dodává Jana Maříková-Kubková.

Vznik mobilní aplikace Pražský hrad archeologický podpořily projekty Technologické agentury České republiky a program Strategie AV21. Stáhnout si ji můžete na obvyklých platformách zdarma v české, anglické a německé verzi.

Ukázka z aplikace Pražský hrad archeologický

O chrámu sv. Víta si rovněž můžete přečíst v článku Živá paměť katedrály, který vyšel v magazínu A / Věda a výzkum.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Shutterstock

Text a fotografie označené (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
• Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů
• Na vlně retra: výročí metra, historie smažáku, céčka a dovolená embéčkem
• Olympijské hry jsou svátkem sportu ve stínu politiky a vlivu byznysu
• Příběhy zašité v minulosti. Co lze vyčíst z archeologického textilu?
• Začíná dostavba Pražského okruhu, lokalitu prozkoumají archeologové
• Žena nalezla na Kutnohorsku více než 2000 stříbrných mincí z počátku 12. století
• Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
• Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
• Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy