Socioložky apelují na českou vládu: Čas na slova je pryč

Dostupná předškolní zařízení, změna grantového systému i legislativní změny. Seminář o rodičovství a vědecké profesi, který se konal ve čtvrtek 10. října v Senátu, propojil akademickou a politickou sféru.

Seminář organizovalo Národní kontaktní centrum Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci se Senátem a zahájila ho předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová slovy: „Jsem ráda, že v auditoriu vidím hodně mužů, protože tohle téma je vnímáno jako bytostně ženské.” Poté následovala zanícená diskuse o tom, jakým překážkám musí čelit vědkyně matky, které se chtějí vrátit do práce, a co pro to česká vláda může udělat.

Socioložka Marcela Linková, která vede Národní kontaktní centrum, zdůraznila, že české ženy tvoří 45 procent držitelů všech doktorátů, a přitom se jen část z nich dokáže vrátit zpátky ke své vědecké kariéře. Upozornila také na alarmující čísla, kdy průměrná zaměstnanost českých matek je hluboce pod evropským průměrem.

„Čas na slova je pryč, potřebujeme konat! Máme příklady, které fungují v zahraničí, nyní se potřebujeme dohodnout,” dodala Linková a uvedla konkrétní příklady. Mezi nimi jsou zejména dostupná předškolní zařízení od raného věku dítěte, změna stávajícího grantového systému, legislativní změny i větší vůle soukromých výzkumných pracovišť.

Věhlasný mikrobiolog Peter Šebo navrhoval systémové změny v podpoře vědkyň na rodičovské

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová se přimlouvala za jednodušší systém udělování grantů a větší důvěru vůči žadatelům a žadatelkám. Obrátila se také na premiéra Andreje Babiše: „Problém, pane premére, je legislativní: hospodaříme s veřejnými penězi, a institucionální prostředky nesmíme nyní využívat na podporu pracujících rodičů a dětských skupin.” S tím souhlasil i Andrej Babiš, který přislíbil jednání o koncepčních věcech: „Ta čísla nejsou hezká. Nevím, proč to tak je. Dobře, připravte nám teze, co máme změnit.”

Jak zastavit plýtvání silami

Navazujícího diskusního panelu se zúčastnili zástupci a zástupkyně ministerstev, grantových agentur i výzkumných ústavů. Byl mezi nimi i místopředseda AV ČR Pavel Baran či ekonom Štěpán Jurajda, který mluvil o zkušenostech z Národohospodářského ústavu AV ČR. „Bohužel se nedaří ženy ve vědecké kariéře udržet. V manželském páru, kde mají oba ambice, je to nakonec žena, která ustoupí a věnuje se dětem.”

To potvrzuje i Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu AV ČR: „Je potřeba zastavit strašlivé plýtvání silami našich doktorandek a umožnit jim, aby měly specifická stipendia a granty, díky nimž by si mohly najmout třeba laborantku – většinu z nich to bohužel semele.” Dodal, že z dvanácti doktorandek, s kterými v minulosti pracoval, se z mateřské vrátila pouze jedna. „Říkal jsem jim, že přece neinvestovaly deset let do sebe a svého vzdělání, aby potom šest let zůstaly doma. To opravdu všecko zahodíte?” Podle Šeba pomůže jenom „pozitivní diskriminace”. Uvedl také, že problém je i v mentálním nastavení žen a české společnosti. „Například ve Francii je normální, že se matky už po osmi týdnech vrátily do práce a celou výplatu daly chůvě.”

Vědci na rodičovské

Náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Zuzana Jentschke Stőcklová pak uvedla, že se „chystá kompletní změna v systému rodičovského přídavku a jak to bude vypadat, vám v tuto chvíli říci nesmím.” Ředitelka Grantové agentury ČR Alice Valkárová zmínila, že nová generace vědkyň je v juniorských projektech průbojnější než mladí vědci, náměstek sekce pro řízení vysokého školství MŠMT Pavel Doleček kritizoval systém „příliš mnoha účelových dotací,” zatímco zástupce Technologické agentury Pavel Komárek nevyloučil možnost, že by se do přímých nákladů vědeckých institucí zahrnul příspěvek pro rodiče, ale vyžaduje to podle něho všeobecný souhlas.

Muže na rodičovské zastupoval Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR

Ale aby nebyla řeč jen o matkách-vědkyních: Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR si zkrátil pracovní úvazek a staral se dva roky o svého potomka. „Reprezentuju příklad otce, který zaříznul svoji kariéru a manželce přenechal místo na slunci,” řekl s úsměvem a bojoval za to, aby se zrušila povinnost pro vědce vyjet na 180 dní do ciziny. „Současná stipendia nejsou zařízená na to, aby uživila ekonomiku celé rodiny v zahraničí.”

Předsedkyně #AVČR Eva Zažímalová na semináři o rodičovství a vědecké profesi v @SenatCZ: „Jsem ráda, že v auditoriu vidím hodně mužů, protože tohle téma je vnímáno jako bytostně ženské.“ pic.twitter.com/B0CwEcSrFi

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) 10. října 2019

Na titulní fotografii předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová v diskusi s premiérem Andrejem Babišem

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?