Společnost odolná: jak obstát v krizích na úrovni jednotlivce i státu
21. 11. 2022
Špičkoví filozofové, politologové, sociologové nebo psychologové, ale také soudkyně Evropského soudu pro lidská práva nebo zástupci neziskového sektoru. Ti všichni dnes přijíždějí do Prahy na třídenní konferenci Facets of Resilience, jejímž tématem je odolnost společnosti proti krizím – politickým, ekonomickým, bezpečnostním nebo sociálním. Konference, kterou pořádá Akademie věd ČR ve spolupráci s Národním institutem SYRI, je součástí českého předsednictví v Radě EU.
Kromě přednášek, participativních workshopů a odborných diskusí je na programu také umělecké představení v prostorách Knihovny AV ČR, přístupné veřejnosti.
Konference se koná v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a odborná i laická veřejnost se jí může zúčastnit také prostřednictvím streamu na adrese:
- 21.11. https://www.youtube.com/watch?v=zeIJ9JQg0Iw
- 22.11.: https://www.youtube.com/watch?v=rtTvOdzAqFo
Společenskou odolnost neboli resilienci představí konference v různorodých vrstvách a praktických uplatněních. Politická odolnost a to, jak společnost reaguje na hrozby a jak je třeba její instituce transformovat a posilovat, je tématem přednášky Davida Chandlera z Westminsterské univerzity v Londýně. Erozí demokracie a jejími potenciálními inovacemi se zabývá Brigitte Geissel z Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a Jean-Paul Gagnon z University v Canbeře. Politickou psychologii a možnosti, jak zvládat krize na úrovni jedince i státu, představí Shaul Kimhi z Telavivské univerzity. Na hrozby ze strany radikální pravice ve střední Evropě se zaměří Lenka Buštíková, politoložka z Oxfordské univerzity. S principy odolnosti v evropském právu seznámí přítomné Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva.
Dalšími tématy budou mimo jiné společenská koheze, péče a lidská práva, hybridní hrozby a kinetické války, transformace komunit, organizací a norem či chudoba a odolnost.
„Účastníci budou mít také možnost seznámit se s konkrétními postupy, které odolnost společnosti podporují,“ říká Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR, organizátorka konference a jedna z jejích hlavních řečníků. „Naším cílem je vytvořit rámec pro podporu politik posilujících společnost tváří v tvář nejzávažnějším výzvám, kterým nyní čelíme, a to na základě robustního vědeckého poznání,“ zdůrazňuje vědkyně.
Najít společnou řeč
Součástí programu třetího dne konference budou dva tzv. participativní workshopy. Tématem prvního je klimatická změna a hodnotový rámec, druhý se zaměří na chudobu, ekonomické nejistoty a lidskou důstojnost. „Vytvoříme prostor pro setkání vědců a vědkyň, představitelů státní správy a neziskového sektoru pro to, aby mohli v těchto zásadních tématech najít společnou řeč i cestu ke konkrétním krokům posilujícím odolnost české společnosti, demokracie a občanů,“ upřesňuje Petra Guasti ze Sociologického ústavu AV ČR.
V úterý 22. listopadu je od 20 hodin na programu veřejná performativní přednáška nazvaná Propojme se včera. Spojuje taneční představení a vědeckou přednášku na téma krize a adaptace na ni a do performance zapojuje i diváky. Autorkami představení jsou filosofka Alce Koubová, režisérka Miřenka Čechová a scenáristka a režisérka Markéta Vacovská. Vystoupí 15 tanečníků a tanečnic, přednášet bude Alice Koubová.
Více k tématu: link na TZ SYRI – České společnosti chybí odolnost, po covidu a jiných krizích je stále zranitelná | SYRI
Kontakt:
Doc. RNDr. Alice Koubová, Ph.D. et Ph.D.
Filosofický ústav AV ČR
koubova@flu.cas.cz
PhDr. Petra Guasti, Ph.D., Dr. habil.
Sociologický ústav AV ČR
petra.guasti@soc.cas.cz
Přečtěte si také
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.