
Sto let Orientálního ústavu. Lidé si mohou vyrobit tradiční japonský lampion
13. 10. 2022
Praha osvětlená. Orientální ústav AV ČR slaví letos sté výročí. Připomene si ho unikátní a v českém prostředí zcela ojedinělou akcí, výrobou tradičních japonských lampionů KOJIMA. Uskuteční se ve dnech 21–23. října a Orientální ústav AV ČR na ní spolupracuje s Národní galerií Praha. Do metropole zavítají japonští mistři tohoto unikátního řemesla, aby připravili obří lampion z původních materiálů, který pak zazáří při Týdnu Akademie věd ČR, největším vědeckém festivalu v České republice. Pod jejich dohledem si budou moci zájemci na workshopu vyrobit své vlastní lampiony KOJIMA.
Na oslavy stoletého výročí přijedou z Japonska do Prahy tři mistři vzácného řemesla výroby tradičních japonských lampionů. Návštěvníci Salmovského paláce Národní galerie se budou moci podívat, jak lampiony vyrábějí. Připraveny jsou také workshopy, během nichž si zájemci budou moci vyrobit svůj vlastní vskutku japonský lampion.
„Jde o velmi speciální příležitost vidět skutečné mistry tradičního řemesla. Používají techniky z konce 18. století, speciální metody a nástroje na výrobu lampionů, které nemá veřejnost možnost vidět, pokud nenavštíví přímo jejich dílnu v Kjótu. Lampiony jsou navíc velmi praktické, odolné a přenosné,“ říká Nobuko Toyosawa z Orientálního ústavu AV ČR.
Na workshop „Vyrob si vlastní lampion“ řemeslníci dodají speciální japonský papír waši zvaný Tosa tengudžóši. Ten je považován za nejtenčí (0,03 mm) ruční papír na světě. Papír je jemný, ale odolný, takže jej malíři a tiskaři hojně používali. Dnes je na Západě známý jako „Tosa Stencil Papers“.
Mistři tohoto umění předvedou také své dovednosti při výrobě velkého lampionu o průměru 150 cm s využitím bambusového provázku, japonského papíru washi, barvy a speciálního lepidla. Ten bude slavnostně rozsvícen při zahájení Týdne Akademie věd ČR za přítomnosti japonského velvyslance.
V pondělí 24. října 2022 akci doplní dvě přednášky v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě věnované historickému významu lampionů v japonské kultuře a jejich odkazu v dnešní době.
„Budoucnost tohoto odvětví je v současném Japonsku nejistá, protože řada lidí lampiony už nepoužívá. Zachování tradičního umění tak paradoxně pomáhá, když se mistrům podaří získat uznání v zahraničí, protože díky němu jsou pak více známi i žádáni doma,“ dodává Nobuko Toyosawa.
Akce se koná s podporou Strategie AV21 Anatomie evropské společnosti – historie, tradice, kultura identita.
Podrobnější program a registraci na jednotlivé workshopy najdete na webové stránce akce.
Přečtěte si také
- Fotokatalýza pomůže vyčistit odpadní vody od antibiotik
- Narušení biologických hodin může přispívat k poruchám metabolismu
- Na přelomu týdne hrozí přízemní mrazíky, mohou poškodit některé plodiny
- O víkendu foťte živočichy i rostliny ve městě!
- Cena Paul Nakane Prize pro Pavla Hozáka
- Nový skleník vylepší pěstování pokusných rostlin a dbá na energetickou šetrnost
- Neutrino je lehčí, než se předpokládalo. Češi se podíleli na rekordním měření
- Brouci i člověk vyvinuli k ochraně své potravy stejné postupy
- Martin Fusek končí v čele společnosti IOCB Tech. Střídá ho Milan Prášil
- Vdechované olovnaté nanočástice obcházejí ochranu mozku
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.