![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Strnulost českého trhu práce
25. 06. 2024
Nový policy brief think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR upozorňuje na problémy spojené s dlouhodobě nízkou dynamikou českého trhu práce. Proč zaměstnanci v Česku mění práci méně častěji než v jiných zemích, jaké jsou příčiny a důsledky?
Změny zaměstnání ve většině zemí EU27 jsou mnohem častější než v Česku. Málo časté změny zaměstnání, buď v podobě přechodu z jednoho zaměstnání do druhého nebo skrze nezaměstnanost, jsou také v dalších středoevropských ekonomikách Slovenska, Polska a Maďarska. Naopak vysokou dynamiku vykazují trhy práce severských zemí jako jsou Finsko, Dánsko nebo Švédsko. Mezinárodní srovnání ukazují, že strnulost českého trhu práce je fenomén dlouhodobý.
„K obdobným závěrům o nedostatečně dynamickém trhu práce v České republice došla i studie OECD z roku 2021, která navíc ukazuje, že obzvláště špatně je na tom Česko v regionální mobilitě pracujících a v četnosti změn práce u žen,“ upozorňuje spoluautor Jakub Grossmann.
Vznik, expanze a úpadky firem na straně jedné a s tím související změny zaměstnání na straně druhé jsou v tržní ekonomice přirozeným procesem průběžné restrukturalizace. Jde o proces, kterým se lidské zdroje přesunují do nových produktivnějších ekonomických činností, expandujících odvětví a profesí, mnohdy úplně nových. Tlak na tyto změny v posledních letech vytváří růst cen energií a technologický pokrok spojený s výrazným nástupem digitalizace a umělé inteligence v mnoha sektorech ekonomiky.
Důsledkem strnulého českého trhu práce je neefektivní alokace lidských zdrojů a ekonomických činností obecně. Na jedné straně tak díky nízkým mzdám přežívají zastaralé a málo produktivní firmy, ekonomické činnosti a celá odvětví. Na druhé straně se vzdělané pracovní síly nedostává novým a potenciálně mnohem produktivnějším činnostem a firmám. To se promítá do dlouhodobě nízkého ekonomického růstu, pomalého zvyšování produktivity práce, a nakonec i do pomalejšího růstu reálných mezd.
Příčiny strnulého českého trhu práce mohou být mnohé. Zaměstnanci mají obavu odcházet z málo placených zaměstnání s ohledem na relativně nízkou výši podpory v nezaměstnanosti a omezenou dostupnost kvalitní rekvalifikace. Oborově úzce orientované vzdělání a vysoká míra certifikace profesí v Česku zvyšují nároky změn zaměstnání a profesí . Svou roli také zřejmě hraje šedá ekonomika a vysoký podíl samostatně výdělečné činnosti, kde se dynamika měří obtížně.
Nabízí se také celá řada opatření, která mají potenciál flexibilitu českého trhu práce zvýšit: v oblasti vzdělávání, rekvalifikací a certifikace profesí, v systému daní a dávek včetně nastavení minimální mzdy, v regulaci zaměstnaneckých vztahů, v různých formách podpory mobility, informovanosti atd. Pro výběr správného mixu je žádoucí vycházet z poznatků kvalitních empirických výzkumů trhu práce, kterých se však v Česku stále nedostává.
Policy brief vznikl s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.
Kontakt:
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz
Jiří Grosman, jiri.grosman@cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- Vědci vyvíjejí novou generaci DNA testů pro široké spektrum využití
- Skrytý poklad v Galaxii
- Vychází poslední svazek monumentální Květeny České republiky
- Medaile AV ČR převezmou dva biologové
- Při ÚOCHB AV ČR vzniká nová firma působící na poli genové terapie
- Nová laboratoř testuje originální technologii pro výrobu radionuklidu
- Objevitel buněk klíčových po imunitu míří do Prahy
- Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd
- Apokalypsa získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější české knihy 2023
- Prémie Otto Wichterleho pro rok 2024
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.