Zahlavi

Týden mozku 2025: Cesta kolem hemisfér za sedm dní

10. 03. 2025

Mozek v pohybu, jeho schopnost adaptace, vliv moderních technologií a umělé inteligence na kognitivní schopnosti nebo prevence neurodegenerativních onemocnění. Nejen na tato témata se zaměří letošní ročník festivalu Týdne mozku AV ČR, který pořádá Akademie věd ČR. Akce se koná od 10. do 16. března v Praze a dalších vybraných městech. Program zahrnuje přednášky předních odborníků, interaktivní workshopy nebo diskusní panely. Návštěvníci si například budou moci vyzkoušet své reakce prostřednictvím virtuální reality. Letošní ročník nese podtitul „Cesta kolem hemisfér za sedm dní“.

Týden mozku opět nabídne celou řadu přednášek. Jaroslav Hlinka z Ústavu informatiky AV ČR například vysvětlí, jak se dají využít počítačové modely pro pochopení a léčbu epileptických záchvatů a jak matematika a moderní technologie konkrétně pomáhají pacientům a mění pohled na dynamiku mozku.

Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR se zaměří na to, jakým způsobem digitální technologie zaplavují náš mozek miliony podněty, rozptylují naši pozornost a mění způsob, jak vnímáme a pamatujeme si informace. Vědec bude speciálním hostem vysílání pořadu Českého rozhlasu Leonardo Plus z festivalu.

Lucia Machová Urdzíková z Ústavu experimentální medicíny AV ČR představí nejnovější pokroky ve výzkumu poranění míchy, včetně využití biomateriálů, kmenových buněk a genové terapie. Součástí přednášky bude také diskuse o etických aspektech spojených s použitím neurotechnologií a umělé inteligence v této oblasti.

Zájemci se také dozvědí, jak funguje dopamin a jaký vliv má na naše pocity štěstí, jak by gliové buňky mohly pomoci v léčbě cévní mozkové příhody, jak se operuje mozek nebo jaké strategie využívají marketingoví specialisté, aby ovlivnili chování spotřebitelů. A tématem bude i to, jak by umělá inteligence mohla pomoci při léčbě poruch řeči.  

Otestujte si reakce ve virtuální realitě a udržte mozek v kondici

Doprovodný program nabídne široké spektrum aktivit. Účastníci si například vyzkoušejí aplikace vytvořené pro virtuální realitu, které vyvinul Národní ústav duševního zdraví. Otestují si paměť a pozornost v hrách zasazených do virtuálního města, kde je čekají výzvy jako zabíjení much nebo nákupy v supermarketu. Zároveň mohou zjistit, jak jsou na tom se strachem z výšek, stísněných prostor, pavouků nebo létání. Součástí programu je také nácvik relaxačního dýchání ve virtuální realitě, který pomáhá snižovat stres a navodit pocit klidu.

Pro rodiče mladších dětí si Slow Tech institute připravil besedu „Digitální džungle“, ve které jim poradí, na co si dát pozor při pořízení prvního telefonu jejich ratolesti, jaké zdroje na internetu jejich potomky mohou přirozeně rozvíjet a jaký obsah je naopak nevhodný.  

Mezi pravidelné účastníky festivalu patří Cerebrum – Asociace osob po získaném poškození mozku. Letos budou jeho pracovníci zájemcům vysvětlovat, jak poznat mozkovou mrtvici a co dělat, aby uměli zachránit život.

Pro návštěvníky je připravená i Mozková posilovna, efektivní trénink mozku nebo rady, jak se efektivněji naučit cizí jazyk.

Týden mozku 2025 je určen široké veřejnosti, včetně studentů, pedagogů, odborníků a všech zájemců o nejnovější poznatky z oblasti neurověd. Vstup na všechny akce je zdarma, na některé je ale nutná registrace. Festival se koná v Praze, Plzni, Brně, Olomouci, Ostravě, Jihlavě a dalších vybraných městech. Kromě ústavů Akademie věd se festivalu zúčastní také univerzity a firmy, celkem se do Týdne mozku letos zapojilo 30 subjektů.

Více informací o programu a registraci naleznete zde.

Festival je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku.

Kontakt:

Václav Jindřich
Divize vnějších vztahů AV ČR
jindrich@ssc.cas.cz
+420 777 039 234

Hlavním mediálním partnerem Týdne mozku je Česká televize.

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce