V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
20. 11. 2024
Společný projekt Ústavu dějin umění AV ČR a Městského muzea Polná přinese záchranu nejstarších fotografií ze sbírky muzea. Vzácné fotografie budou v příštích dvou letech představeny veřejnosti prostřednictvím dvou výstav i v online prostoru.
Předmětem projektu je výzkum a restaurování konvolutu nejstarších fotografií ze sbírky Městského muzea Polná a jeho zpřístupnění odborné i široké veřejnosti v úzké spolupráci muzea s Ústavem dějin umění AV ČR.
„Vybraný materiál svým kulturním a historickým významem daleko přesahuje hranice regionu. V první fázi projektu se zaměříme na soubor šesti daguerrotypií pocházejících z prvního desetiletí dějin fotografie a úzce spjatých s významnou osobností tzv. českého národního obrození Antonínem Pittnerem,“ říká odpovědná řešitelka projektu Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR).
Další fáze projektu bude věnována konvolutu sedmi velkoformátových tabel, jež obsahují desítky exemplářů obrazově i technologicky značně rozmanitého materiálu z historie i prehistorie fotografie. Zastoupeny jsou zde různé formáty, techniky, autoři, typy vyobrazení či adjustací a jednotlivé části vykazují i velice rozdílnou míru a druhy poškození.
Cílem projektu je nejen výzkum a odborné vyhodnocení materiálu v kontextu dějin fotografie a regionální historie, ale také technologický průzkum, konzervování, restaurování a digitalizace vybraných sbírkových objektů s cílem jejich dlouhodobé ochrany. Na projektu se proto podílí také restaurátoři a fotografové ÚDU AV ČR.
„Ošetřené předměty i výsledky historického a technologického výzkumu budeme průběžně zpřístupňovat odborné i široké veřejnosti, a to hlavně prostřednictvím dvou výstav v Městském muzeum Polná, vědecké studie a také na internetu,“ doplňuje Alena Vyskočilová, ředitelka Městského muzea Polná.
„Vzhledem k tomu, že jde o materiál autorsky i provenienčně úzce spjatý s městem Polná a s Vysočinou, přispěje projekt nejen k záchraně fotografií, ale i k prohloubení veřejného povědomí o kulturním a společenském významu města v polovině 19. století a jeho bohaté historii,“ uzavírá Petra Trnková.
Daguerrotypie, zveřejněná v roce 1839 francouzským malířem a vědcem Louisem J. M. Daguerrem, byla první fotografickou technikou, která se ujala v praxi. Daguerrotypický obraz vytvořený na povrchu postříbřené měděné desky je velmi citlivý na mechanické poškození, a proto jsou daguerrotypie zpravidla adjustovány pod sklem v rámech či kazetách. Každý kus je navíc unikátní a všechny dochované daguerrotypie jsou tak velmi cenné.
Více infrmací o projektu: https://www.udu.cas.cz/cz/projekty-a-granty/nejstarsi-fotografie-v-mestskem-muzeu-polna
Kontakt:
Barbara Líznerová
Ústav dějin umění AV ČR
liznerova@udu.cas.cz
+420 607 630 453
Přečtěte si také
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
- Veřejná podpora míst ve školkách se stále vyplatí: analýza výnosů a nákladů
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.