Zahlavi

Věda může státu pomoct s řešením recidivy či korupce, ukázalo setkání CETAV

12. 11. 2024

Vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR představili analytickému týmu Ministerstva spravedlnosti ČR projekty, které řeší insolvenci, exekuce a trestní politikou. Setkání odborníků s představiteli státní správy 24. října 2024 v Sociologickém ústavu AV ČR v Praze ukázalo, jak může stát využít výsledky humanitního výzkumu při přípravě klíčových politik a dokumentů.

„Chtěli jsme představit vybrané projekty Akademie věd ČR a ukázat, že je může státní správa využít v praxi. Centrum transferu AV ČR – CETAV, které setkání uspořádalo, podporuje efektivnější využití výsledků pořádáním podobných prezentací pravidelně – a to i v humanitním výzkumu,“ říká vedoucí CETAV Martin Smekal a dodává, že další setkání se zaměří na energetiku.

Korupcí ve zdravotnictví, veřejných zakázkách, stavebním řízení, sportu i ve školství se zabývala Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR v projektu Korupce ve vybraných sektorech v České republice a možnosti jejího snížení, do nějž se zapojilo i Ministerstvo spravedlnosti ČR. Účastníkům představila sektor exekucí. „Mezi největší problémy patří úmyslné navyšování nákladů exekuce, klientelismus v přidělování exekucí a poškození zájmu dlužníka,“ podotkla. Výsledky se staly podkladem pro protikorupční strategické dokumenty vlády. Reflektovala je například Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2023 až 2026.

Výzkum recidivy a podmíněných trestů
Výsledky výzkumu faktorů recidivy v souvislosti s podmíněným propuštěním z výkonu trestu představila Eva Krulichová z téhož pracoviště. V Česku se recidiva tradičně považuje za problém. „Záleží ale, jak dlouho daného klienta sledujete. Čím delší výzkum, tím větší číslo,“ upozorňuje vědkyně v časopise A / Magazín. „V aktuálním projektu sledujeme propuštěné klienty po dobu roku a půl, recidiva se u nich pohybuje okolo deseti procent.“ Její výzkum doporučuje i opatření pro Probační a mediační službu a Vězeňskou službu ČR. Vědkyně byla hostem Podcastu Akademie věd, v němž se o jejím výzkumu dozvíte více.

Jakub Drápal z Ústavu státu a práva AV ČR se zaměřil na efektivitu podmíněných trestů a jejich vliv na recidivu, přičemž představil analýzy, které mohou přispět k inovacím trestní politiky. Česká legislativa se například donedávna vůbec nezabývala kumulací trestů, a soudci tak vlastně ani nemohli zohledňovat předchozí uložené podmínky. „Jde o důsledek toho, že se nad touhle otázkou za posledních sto let pořádně nikdo nezamyslel,“ uvedl Jakub Drápal pro A / Magazín.

Finanční zdraví českých domácností
Ekonomky Kamila Fialová a Martina Mysíková ze Sociologického ústavu AV ČR představily výzkum finančního zdraví obyvatel Česka, na němž spolupracovaly s Českou spořitelnou. Věnují se půjčkám, úvěrům a faktorům, které ovlivňující zadlužení a schopnosti domácností vytvářet finanční rezervy. Mimo jejich zájem nezůstala ani otázka finanční náročnosti bydlení – o tématu se více dočtete zde.

Akci v Sociologickém ústavu AV ČR iniciovalo Centrum transferu AV ČR ve spolupráci s vládním analytickým útvarem. Setkání se zúčastnili představitelé Úřadu vlády ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR a dalších státních institucí, kteří dále diskutovali s badateli o pokračování spolupráce.

Připravili: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Centrum transferu AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce