Zahlavi

Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů

13. 08. 2024

Soubor předmětů z poloviny 5. století náhodně našel muž v Hostimi u Berouna v roce 2022. Po více než dvou letech konzervátorských a restaurátorských prací se odborníkům z pražského Archeologického ústavu AV ČR podařilo zrekonstruovat šest skleněných a sedm keramických nádob i různé železné a bronzové nástroje či jejich části. Nález neboli depot si zájemci budou moci prohlédnout v příštím roce v Muzeu Českého krasu v Berouně.

Období stěhování národů se v Evropě vyznačovalo turbulentními změnami. Ze stejné doby pochází též soubor luxusních i běžných předmětů každodenního života, které objevil náhodný nálezce v Hostimi u Berouna. Obsahoval skleněné a keramické nádoby a množství kovových artefaktů vyrobených převážně ze železa.

„Zcela mimořádný je nález šesti skleněných nádob, které byly s vysokou pravděpodobností vyrobeny mimo území Čech a dovezeny jako luxusní zboží. Mezi importované předměty patří také miska s vnitřní glazurou, takzvané mortarium,“ vyzdvihuje ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík.

Do největšího poháru byly uloženy další tři skleněné nádoby.
Do největšího poháru byly uloženy další tři skleněné nádoby.

Rituálně uložený depot bohatší domácnosti
Svojí skladbou je hostimský nález naprosto unikátní. Původ skleněných nádob lze hledat jak v ateliérech v římských provinciích, tak patrně i v prvních sklárnách v barbariku, tedy na území barbarů mimo Římskou říši. „V depotu byla keramika domácího původu i importovaná. Unikátnost kombinace předmětů podtrhuje například zemědělské náčiní,“ upřesňuje Jaroslav Jiřík z Prácheňského muzea v Písku, odborník na dobu stěhování národů.

„Celý soubor ukazuje na ritualizované uložení vybavení bohatší domácnosti, které se skládalo z nádobí užívaného ke stolování v kombinaci se zemědělskými nástroji. Spojení obou složek naznačuje uložení depotu v souvislosti či v závislosti na pravidelných událostech v průběhu zemědělského cyklu,“ dodává.

Kompletní soubor zrestaurovaných skleněných nádob z hostimského depotu
Kompletní soubor zrestaurovaných skleněných nádob

Ze země až do muzea
Předměty vyzvedli archeologové v únoru 2022 poté, co je upozornil nálezce. Následně se jim více než dva roky věnovali odborníci v restaurátorských laboratořích Archeologického ústavu AV ČR, Praha. „Při konzervaci a restaurování se podařilo zrekonstruovat šest skleněných nádob, sedm keramických nádob, železná a bronzová kování nejméně ze čtyř dřevěných věder a několik železných zemědělských nástrojů, mezi nimiž byla mimořádně dobře zachovaná kosa a srp,“ popisuje Jan Mařík.

V průběhu prací vědci také odebrali vzorky pro přírodovědné analýzy, které by měly přinést další informace o způsobu užívání zejména keramických i skleněných nádob a třeba i přiblížit okolnosti, za nichž byl tento unikátní soubor předmětů uložen do země. Na jeho vyhodnocení se podílejí pracovníci Jihočeské univerzity, Prácheňského muzea v Písku a Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.

Kompletní soubor zrestaurovaných keramických nádob z hostimského depotu
Kompletní soubor zrestaurovaných keramických nádob

„Velký dík patří vedle řady odborníků také nálezci, který dokázal odhadnout význam nálezu a díky jeho duchaplné reakci se podařilo zabránit zcizení nálezů nebo jejich nevratnému poškození,“ říká Jan Mařík.

V současné době jsou předměty součástí sbírek Muzea Českého krasu v Berouně, kde se v roce 2025 představí veřejnosti v rámci připravované výstavy.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

 

 

 

 

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce