
Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
03. 04. 2025
O složení Vědecké rady AV ČR pro roky 2025 až 2029 rozhodlo březnové jednání Akademického sněmu, nyní už známe i její širší vedení. Na ustavujícím zasedání, které se konalo 27. března 2025, se po tajném hlasování stal předsedou Pavel Baran z Filosofického ústavu AV ČR. Radu povede společně s pěti místopředsedy a dvěma místopředsedkyněmi.
Vědecká rada AV ČR je koncepčním a poradním orgánem Akademické rady AV ČR v otázkách vědní politiky. Pro léta 2025–2029 ji tvoří třicítka členů s vynikajícím vědeckým renomé. Voleni jsou na návrh pracovišť, vysokých škol a dalších institucí s působností ve výzkumu a vývoji. Třetinu Vědecké rady AV ČR tvoří externí členové včetně zahraničních odborníků.
„Působení Vědecké rady směřuje jak dovnitř Akademie věd, tak navenek na národní úroveň systému vědy a výzkumu jako celku,“ vysvětluje Pavel Baran, který tento orgán vedl i v předchozím funkčním období 2021–2025.
Bohatství odborností i názorů
Pavel Baran věří, že s kolegy a kolegyněmi nabídnou potřebný nadhled a odlišnou perspektivu, nezatíženou každodenní agendou spojenou s kompetencemi Akademické rady AV ČR: „V minulém období přinesla vzájemná spolupráce konkrétní výsledky, máme tedy na co navazovat.“
Právě na návrh předchozí Vědecké rady AV ČR například připravila Komise pro etiku vědecké práce AV ČR úpravu Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd České republiky. Kodex schválil Akademický sněm v dubnu 2024 (k tématu více v rozhovoru s Oldřichem Tůmou).
Také proto se Pavel Baran těší na osobní setkávání, diskuze a nápady, jež se pokusí Vědecká rada AV ČR i v tomto funkčním období posouvat k jejich realizaci. „Už teď máme na stole spoustu témat, kterým se chceme věnovat,“ vyzdvihuje staronový předseda a dodává, že tento orgán byl vždy prostorem, v němž se setkávají různé názory, odbornosti i argumenty: „Z těchto zkušeností chceme čerpat i nadále, aby z něho Akademie věd profitovala.“
Předseda Vědecké rady AV ČR je z titulu své funkce členem Akademické rady AV ČR a jejího předsednictva. Funguje tak jako klíčová „spojka“ mezi oběma orgány. Totéž ale platí i pro nové místopředsedy, kteří sehrají důležitou roli při řešení významných agend.
Vědecká rada AV ČR pro funkční období 2025–2029
Kdo je kdo ve Vědecké radě AV ČR
Předseda:
PhDr. Pavel Baran, CSc. (Filosofický ústav AV ČR)
Místopředsedové:
prof. Ing. Luboš Náhlík, Ph.D. (Ústav fyziky materiálů AV ČR) – místopředseda Vědecké rady AV ČR pro I. vědní oblast
prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D. (Mikrobiologický ústav AV ČR) – místopředseda Vědecké rady AV ČR pro II. vědní oblast
doc. PhDr. Bc. lva Poláčková Šolcová, Ph.D. (Psychologický ústav AV ČR) – místopředsedkyně Vědecké rady AV ČR pro III. vědní oblast
prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D. (Biofyzikální ústav AV ČR) – místopředseda Vědecké rady AV ČR pro agendu vědeckého titulu „doktor věd“
prof. Ing. Petr Dvořák, CSc. (Masarykova univerzita v Brně) – místopředseda Vědecké rady AV ČR pro vědní politiku
prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem) – místopředsedkyně Vědecké rady AV ČR pro spolupráci s vysokými školami
prof. Ing. Josef Lazar, Dr. (Ústav přístrojové techniky AV ČR) – místopředseda Vědecké rady AV ČR pro transfer znalostí
Členové:
Mgr. Luděk Brož, M.Phil., Ph.D. – Etnologický ústav AV ČR
doc. Ing. Petr Cintula, Ph.D., DSc. – Ústav informatiky AV ČR
doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D. – Astronomický ústav AV ČR
doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D. – Sociologický ústav AV ČR
prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš – Ústav státu a práva AV ČR
prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc. – Matematický ústav AV ČR
prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D. – Historický ústav AV ČR
doc. RNDr. Pavla Jendelová, Ph.D. – Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D. – Ústav fyziky atmosféry AV ČR
prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng. – Technologická agentura ČR
doc. RNDr. Pavel Krejčí, CSc. – České vysoké učení technické v Praze
RNDr. Pavel Kubáň, DSc. – Ústav analytické chemie AV ČR
RNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc. – Fyziologický ústav AV ČR
Univ.-Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla – Universität Wien
prof. Dr. Jana Osterkamp – Universität Augsburg
doc. RNDr. Eduard Petrovský, CSc. – Geofyzikální ústav AV ČR
prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D. – Univerzita Pardubice
PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D. – Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. – Mikrobiologický ústav AV ČR
Mgr. Petr Vodička, Ph.D. – Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D. – Masarykova univerzita
doc. PhDr. Jana Zapletalová, Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
- Zájem vědců o sdílení dat roste, ukázalo představení iniciativy EOSC CZ
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.