Zahlavi

Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech

18. 04. 2019

Centrum ELI Beamlines se otevírá uživatelům. Vědecká rada Akademie věd ČR si prohlédla unikátní laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech.

Ve čtvrtek 18. dubna 2018 navštívila Vědecká rada Akademie věd ČR Centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Členové Vědecké rady si za přítomnosti místopředsedy AV ČR Jana Řídkého, ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Michaela Prouzy, manažera projektu ELI Beamlines Romana Hvězdy a vedoucího oddělení experimentálních programů ELI Beamlines G. Korna prohlédli experimentální haly a detailně se seznámili s fungováním výzkumného uživatelského zařízení ELIMAIA-ELIMED. To slouží k laserem řízenému urychlování iontů a bylo slavnostně zprovozněno v listopadu 2018.

Čtyři ultraintenzivní laserové systémy (L1-L4) ELI Beamlines pak členům Vědecké rady představili P. Bakule (vedoucí projektu laseru L1 Allegra) a D. Kramer (vedoucí projektu laseru L4). 

Lasery v provozu

Laserové systémy jsou již v provozu pro české i mezinárodní uživatele, kteří zahájili experimenty základního a aplikovaného výzkumu. Vědecká rada se seznámila i s pokrokem v budoucím organizačním uspořádání ELI.

Na titulním snímku Vědecká rada AV ČR v ELI Beamlines

Související články:

Jde o velkou příležitost, řekl v Dolních Břežanech indický prezident

Připravila: Jana Cmarková, Vědecká rada AV ČR ve spolupráci s Janem Martinkem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: ELI Beamlines

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce