Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
18. 04. 2019
Centrum ELI Beamlines se otevírá uživatelům. Vědecká rada Akademie věd ČR si prohlédla unikátní laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech.
Ve čtvrtek 18. dubna 2018 navštívila Vědecká rada Akademie věd ČR Centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Členové Vědecké rady si za přítomnosti místopředsedy AV ČR Jana Řídkého, ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Michaela Prouzy, manažera projektu ELI Beamlines Romana Hvězdy a vedoucího oddělení experimentálních programů ELI Beamlines G. Korna prohlédli experimentální haly a detailně se seznámili s fungováním výzkumného uživatelského zařízení ELIMAIA-ELIMED. To slouží k laserem řízenému urychlování iontů a bylo slavnostně zprovozněno v listopadu 2018.
Čtyři ultraintenzivní laserové systémy (L1-L4) ELI Beamlines pak členům Vědecké rady představili P. Bakule (vedoucí projektu laseru L1 Allegra) a D. Kramer (vedoucí projektu laseru L4).
Lasery v provozu
Laserové systémy jsou již v provozu pro české i mezinárodní uživatele, kteří zahájili experimenty základního a aplikovaného výzkumu. Vědecká rada se seznámila i s pokrokem v budoucím organizačním uspořádání ELI.
Na titulním snímku Vědecká rada AV ČR v ELI Beamlines
Související články:
Jde o velkou příležitost, řekl v Dolních Břežanech indický prezident
Připravila: Jana Cmarková, Vědecká rada AV ČR ve spolupráci s Janem Martinkem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: ELI Beamlines
Přečtěte si také
- Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
- Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
- ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
- Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
- Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
- Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
- Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
- Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
- AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe
- Cesta do budoucnosti transferu technologií. Část druhá – Los Angeles
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.