Vratislav Doubek získal Cenu Rudolfa Medka, zkoumá česko-ruské vztahy
09. 09. 2024
Historik Vratislav Doubek z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR převzal 5. září 2024 Cenu Rudolfa Medka za výzkum a interpretaci česko-ruských vztahů, zejména českého pohledu na ruskou realitu, a dále za popularizaci témat spojených s českou státností a se vznikem Československé republiky v roce 1918. Ceremoniál se konal za účasti ministra kultury Martina Baxy v pražském Klementinu.
Cenu Rudolfa Medka uděluje Slovanská knihovna a spolek Ruská tradice. Laureáty ceny se stávají badatelé, kteří se věnují dějinám střední a východní Evropy, a také osobnosti vědy a kultury různého profesního zaměření zabývající se česko-ruskými (resp. československo-sovětskými) vztahy ve 20. století. Mezi tématy, jimž cena věnuje pozornost, se objevuje činnost československých legií v Rusku, protinacistický odboj, moderní dějiny Podkarpatské Rusi či podpora demokracie ve střední a východní Evropě.
„Ocenění letos udělujeme historiku Vratislavu Doubkovi. Při rozhodování jsme akcentovali zejména jeho precizní monografie analyzující český pohled na Rusko a zkoumající česko-ruské vztahy v 19. a 20. století. Cenný je jeho podíl na edici několika svazků spisů T. G. Masaryka, především Masarykovy korespondence s východními Slovany,“ charakterizuje práci laureáta ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka a dodává, že podstatná je také badatelova pedagogická činnost, která inspirovala ke studiu východoevropských dějin celou řadu studentů: „Ostatně, sám jsem byl během studií přednáškami, precizností jejich přípravy a sugestivní interpretací Vratislava Doubka významně ovlivněn.“
Vratislavu Doubkovi předávl ocenění Martin Baxa.
Vratislav Doubek dlouhodobě působí na Filozofické fakultě UK a zároveň v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Mnoho let se zapojuje i do veřejných aktivit podporujících rozvoj demokratické občanské společnosti. Za jeho monografie, které korespondují se zaměřením Ceny Rudolfa Medka, jmenujme knihy T. G. Masaryk a česká slovanská politika 1882–1910 (1999), Česká politika a Rusko (2004) nebo Česká politika a (východní) vystěhovalectví 1848–1922 (2012).
Rudolf Medek (1890–1940) byl český básník, prozaik, dramatik, voják a čelný představitel prvního československého odboje. Působení v československé legii v Rusku se mu stalo inspirací pro literární tvorbu. Dnes Cena, udělovaná od roku 2008, připomíná též odkaz syna Rudolfa Medka Ivana (1925–2010), pod jehož osobní záštitou byla zřízena.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Národní knihovny ČR
Foto: Národní knihovna ČR
Přečtěte si také
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Akademie věd zabodovala v soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
- Tomáš Čižmár získal významné ocenění v mikroskopii, přispěl k rozvoji neurověd
- Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu získala cenu na Cornellově univerzitě v USA
- Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.