Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
11. 09. 2024
Hvězdářem chtěl být už jako malý chlapec. Fascinovalo jej, že je možné i na dálku objevovat a poznávat nedotknutelné sféry. Ve více než šestisetstránkové knize Dvě století v životě pozorovatele nyní předkládá čtenářům výsledky své celoživotní observace světa kolem sebe. Vzpomíná na dětství za války, na školní docházku i nástup komunistů, vysokoškolská studia fyziky a astronomie, vědeckou a popularizační práci, ale i na normalizaci, revoluci a návrat ke svobodě. Kniha je plná postřehů o době, již Jiří Grygar prožil, a zmínek o lidech, které na své životní pouti potkal. Autor osobně publikaci představil publiku v úterý 10. září 2024 v kavárně Nakladatelství Academia na Václavském náměstí v Praze.
Kmotry knihy byli jeho spolupracovníci a přátelé Zdeněk Mikulášek a Norbert Werner. „Pro mě to bude vždycky Jura, nezlobte se,“ smál se profesor astrofyziky z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Zdeněk Mikulášek. Jiří Grygar byl jeho školitelem a vždy mu byl velkou inspirací. „Oceňuji nejen jeho odborné znalosti, ale také jeho názory a pevné morální zásady. Svým charismatem dokázal téměř nemožné, povznést astronomii na vyšší úroveň poznání u většího množství lidí. Byl to právě Jura Grygar, kdo mnohé mladé lidi pozval do říše vědění o astronomii a přírodních věd,“ řekl na křtu publikace Zdeněk Mikulášek.
Jedním z těch, kdo se Jiřím Grygarem nechali zlákat do světa astronomické vědy, byl i druhý z kmotrů, Norbert Werner. „Jsem důkazem, že nebyl jen pozorovatelem, ale také aktivním hybatelem, který měl na život některých z nás skutečně obrovský vliv,“ vzpomínal na křtu slovenský astrofyzik, který dnes působí v brněnském Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Jiřího Grygara poprvé osobně potkal někdy v polovině devadesátých let na popularizační přednášce v rodné Rožňavě. Přestože neměl štěstí na fyzikáře ve škole, astronomie ho velmi bavila a byla to právě osobnost Jiřího Grygara, která nasměrovala celé jeho další působení. „Že dnes před vámi stojím jako profesor astrofyziky, je jeho zásluha,“ dodal Norbert Werner.
Uprostřed stojí jeden z kmotrů knihy Zdeněk Mikulášek, vpravo se usmívá Norbert Werner.
Věčný pozorovatel
Jiří Grygar poděkoval za milá slova kmotrům knihy i početným hostům za jejich účast. Knihu ochotně všem zájemcům podepisoval. Jako správný pozorovatel ale zůstal spíše v pozadí událostí a žádný velký proslov z jeho strany nepřišel. Vše, co chtěl, sepsal do svých obsáhlých vzpomínek, které nyní putují ke čtenářům.
„Mé přání stát se hvězdářem se po určitých peripetiích splnilo. Naučil jsem se pozorovat a pozorování zpracovávat; opravdu to funguje. Teď se mi ta schopnost pozorování hodí, když se chci věnovat popisu světa lidí, které zase lze pouze pozorovat. Je mimořádně obtížné ovlivnit chování nebo názory větší skupiny lidí, ale pozorovat je a vyvodit z toho nějaká poučení pro sebe a spřízněné duše bych rozhodně chtěl,“ píše v úvodu autor knihy.
Jiří Grygar se narodil v roce 1936. Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci nastoupil do Stelárního oddělení Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově, kde se zabýval výzkumem zákrytových dvojhvězd. Následně působil ve Fyzikálním ústavu ČSAV, později AV ČR.
Několikrát byl oceněn za popularizaci vědy – v roce 1996 organizací UNESCO, v roce 2012 Akademií věd a v roce 2016 vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Veřejnost jej dobře zná jako autora mnoha populárních a vzdělávacích knih o vesmíru a jako průvodce legendárním televizním seriálem Okna vesmíru dokořán.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.