
Výzkum ukázal, že vyšší plat přiláká více kvalitních zájemců o post starosty
01. 10. 2018
Zvýšení platů ve volených funkcích může pozitivně ovlivnit zájem lidí vstupovat do komunální politiky. Platí to hlavně v případě malých obcí do 1000 obyvatel, kterých je v České republice většina (76 % českých obcí). Vyplývá to z nové studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při CERGE-EI (společného pracoviště UK a Národohospodářského ústavu AV ČR).
V malých obcích je o volené funkce starostů a členů zastupitelstva nízký zájem (oproti větším obcím). Již v předešlé studii autoři prokázali, že zatímco v obcích s 10–20 tisíci obyvateli soutěží o jedno místo zastupitele v průměru 8,8 kandidátů, v obcích do 1000 obyvatel je to v průměru pouze 2,2 kandidátů.
Aktuální studie trendů z poslední doby zkoumá, zda má zvýšení platů představitelů samosprávy potenciál motivovat lidi ke kandidatuře, a zlepšit tím výběr zvolených zastupitelů.
Autoři Ján Palguta a Filip Pertold zjistili, že vyšší platy oblastních politiků mají ve výsledku pozitivní vliv na politickou soutěž. „Statistickou analýzou zjišťujeme, že 10 % zvýšení platů zastupitelů vede ke zvýšení podílu manažerských, odborných a administrativních profesí mezi zastupiteli o téměř sedm procentních bodů. Stejný efekt se projevuje také u výběru starostů,“ píše se v závěrech aktuální studie.
„Vychází to asi na sedm kvalifikovaných odborníků na 100 kandidátů při desetiprocentní navýšení platů. Vedle toho je také důležité zjištění, že pouhé pětiprocentní navýšení přiláká jedno politické sdružení do soutěže navíc, což je významné právě u malých obcí, kde je konkurence velmi malá, a voliči nemají z čeho vybírat. Odhadnutý vztah lze označit jako kauzální,“ komentuje výsledky pro web AV ČR Filip Pertold.
Nevýhodný vstup do politiky?
O práci v zastupitelstvech malých obcí nejeví lidé zájem mimo jiné proto, že jde, zjednodušeně řečeno, o velkou zodpovědnost za malé peníze. „Ohodnocení politických představitelů podle mě hraje významnou roli, protože nikdo nechce vstupem do politiky zároveň ‚ožebračovat‘ svoji rodinu. Česká politika obecně především trpí malou kvalifikovaností lidí v ní působících,“ dodává Filip Pertold.
Zvýšení platového ohodnocení by mohlo, podle výsledků studie, pomoci přilákat více vysokoškolsky vzdělaných kandidátů, přestože efekt je poměrně slabý. „Při 10% zvýšení platů odhadujeme nárůst podílu zastupitelů s vysokoškolským magisterským vzděláním o 1,6 procentního bodu,“ píše se dále ve studii.
Podle autorů nelze tyto výsledky zobecňovat pro větší obce, městské části a města. Zejména ve větších městech totiž do procesu politické kandidatury významněji vstupují i kariérní ambice politiků a užší napojení na celostátní stranické subjekty.
Podle mezinárodního srovnání jsou čeští obecní politici spíše hůře platově ohodnoceni. V roce 2017 pobíral uvolněný starosta obce mediánové velikosti (cca 430 obyvatel) zhruba 36 000 korun. Starosta v obci s průměrným počtem obyvatel (cca 1700 obyvatel) měl nárok na plat přibližně 46 000 korun hrubého měsíčně.
CERGE-EI je společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE je zkratkou anglického názvu Center for Economic Research and Graduate Education) a Národohospodářského ústavu AV ČR (EI je zkratkou anglického názvu Economics Institute).
Studie 12/2017 (Ján Palguta): Kdo je váš starosta: volební soutěž a charakteristiky zastupitelů v ČR
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: iStock
Přečtěte si také
- Podpora obnovitelných zdrojů je investicí do bezpečnosti, tvrdí evropští vědci
- Nový rekord nepolapitelného neutrina: váží milionkrát méně než elektron
- Žádné dítě není k zahození, říká mladý vědec se zkušenostmi z „Autistánu“
- Světlo jako pomocník při výrobě povrchů inspirovaných přírodou
- Jak dlouho trvá „rok“ na exoplanetách? Doba oběhu zdánlivě kolísá v řádu dní
- Jak vyztužit lidské tělo prostřednictvím biodegradabilních kovů
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.