Z laboratoře až k záchraně životů. S aplikací výsledků pomáhá program PRAK
07. 11. 2023
Program PRAK podpořil prvních deset projektů z Akademie věd ČR. Jedním z nich je i výzkum Biotechnologického ústavu AV ČR, který se zabývá novými přístupy v léčbě rakoviny pomocí cílení na metabolismus nádorů. Proč byl takový program dlouho potřebný a v čem konkrétně pomůže, vysvětluje Martina Plisová, vedoucí oddělení transferu technologií Biotechnologického ústavu AV ČR.
Konečně jsme se v České republice dočkali programu, který umožňuje vědeckým institucím získat finance na expertní služby související s transferem znalostí a technologií v rozumném časovém horizontu a způsobem pro transfer adekvátním – tedy ve chvíli, kdy je slibný projekt potřebuje, a bez zatěžující administrativy. Jsem ráda, že ke zřízení Programu rozvoje aplikací a komercializace – PRAK se jako první odhodlala právě Akademie věd ČR prostřednictvím Centra transferu technologií AV ČR. Biotechnologický ústav AV ČR, kde vedu transfer technologií, jako jeden z prvních tohoto programu využije.
Výhodou programu PRAK je, že žádost je stručná a věcná – když víte, co chcete s projektem dělat, je otázkou pár hodin to do jasně strukturovaného formuláře napsat. I instrukce k prezentaci – osobní nebo online –, která byla podmínkou účasti, byly srozumitelné. Další předností bylo, že rozhodnutí přišlo během několika týdnů, a tým tak mohl rychle začít pracovat.
Někomu by se mohlo zdát, že utratit statisíce korun z veřejných rozpočtů za služby zahraničních konzultantů v oblasti strategie ochrany duševního vlastnictví nebo pre-klinického a klinického vývoje, jsou vyhozené peníze. Opak je ale pravdou. Podle mě jde o nejlepší investici, která dá šanci projektu v jeho rané fázi jednou změnit svět.
Martina Plisová
Odpovědi od nejlepších
Projekt, na nějž jsme dostali z programu PRAK podporu, se týká nových potenciálních léčiv na rakovinu. Tyto látky ovlivňují dostupnost nukleotidů, které nádory nezbytně potřebují pro růst. Nikdo před námi nic podobného nedělal. Co máme tedy udělat, aby naše patentová ochrana byla co nejsilnější a nikdo ji neobešel? Jaké další experimenty máme provést, abychom do několika let mohli podat další patentovou přihlášku, která technologii prodlouží její monopolní postavení na trhu – a tudíž zvýší zájem biotechnologických firem si látky od nás licencovat a investovat do jejich klinického vývoje? Které otázky týkající se mechanismu účinku nových látek máme zodpovědět, aby za pár let regulátor povolil provést klinickou studii? S těmito a dalšími otázkami nám pomohou experti na strategii ochrany duševního vlastnictví z Velké Británie a odborníci na onkologický vývoj ze Spojených států. Vybrali jsme si ty nejlepší.
Našemu projektu chceme zajistit nejlepší možný start směrem k aplikacím. Projekt bude vědeckým úspěchem, což je už v tuto chvíli jasné. Kateřina Rohlenová a Jakub Rohlena, kteří spolu s německými spolupracovníky nové látky vynalezli, dobře vědí, jak dělat kvalitní vědu. Samo o sobě to ale zdaleka nestačí, aby se jejich látka jednou stala léčivem.
Nádor je kromě rakoviných buněk složený z nerakovinných buněk, například endoteliálních, fibroblastů a buněk imunitního systému, které ovlivňují jak nádor reaguje na léčbu.
Nepohřbívat šance
Svět aplikací je jiný než svět vědeckých projektů. Musíme přemýšlet, jak se co nejrychleji dostat do bodu, kdy naše nadějná látka vydělá miliardu dolarů. Tomu předchází dlouhý vývoj, který stojí stamiliony dolarů. Musíme přesvědčit ty, kteří takovými sumami disponují, aby je investovali právě do naší látky. Musíme mít silnou patentovou ochranu, nezpochybnitelné argumenty získané cílenou experimentální prací a promyšlený plán. A to je úplně jiný způsob přemýšlení, než když chcete publikovat v časopisu Nature. Takové myšlení ale bohužel není, snad s výjimkou ekosystému Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v DNA českého vědeckého prostředí. Proto potřebujeme pomoc od zahraničních expertů – expertů s úzkou specializací a hlubokým pochopením problematiky.
I s těmi nejlepšími odborníky je ale šance, že se naše látka stane léčivem, nižší než jedno procento. Říkáte si, že s touto statistikou jsou peníze za konzultanty vyhozené? Nejsou. Šance je malá, když ale vše neuděláme od začátku správně, bude nulová. I zdánlivě drobná nepromyšlenost na počátku vývoje léčiva totiž může jeho vznik zmařit, a pohřbít tak šanci vědeckou prací zachránit lidské životy. Byť budeme dělat nejlepší vědu, můžeme s našimi výsledky skončit „jen“ u článku v Nature. V Biotechnologickém ústavu AV ČR ale míříme výše.
Text: Martina Plisová, Biotechnologický ústav AV ČR
Foto: Shutterstock; archiv Martiny Plisové; Biotechnologický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Debaty o genderové rovnosti a inkluzivitě se odehrály pod taktovkou NKC
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Dotkni se historie. V online laboratoři HistoryLab žáci poznávají minulost
- Čistou vědou lodní trup nevyčistíš. S aplikací výzkumu nám pomůže program PRAK
- Životní forma železa. Jak vznikal vítězný snímek Vědy fotogenické
- Patrik Španěl: Jak otevřeně publikuje Akademie věd ČR
- Jiří Chýla: O čem nemá exministr Plaga ani tušení
- Syndrom podvodnice: Nestyďme se mluvit o pocitech nedostatečnosti
- Jak pomáhá českým vědcům Technologické centrum Praha v boji o ERC granty
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.