AUDIO: Mizející tma, krása ondřejovské hvězdárny a nebezpečí Starlinku
17. 11. 2020
S podcastem Věda na dosah jsme vyrazili do Ondřejova za Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR. Povídali jsme si o tom, jak chránit tmavou noční oblohu a proč je potřebná. Ptali jsme se, jestli a kdy vyšleme do vesmíru českého kosmonauta či astronauta a jaký je v těchto názvech vlastně rozdíl. Hrozí, že se dočkáme časů, kdy na nebi uvidíme více umělých družic než hvězd? Odpovídá Pavel Suchan.
Poslechněte si i další podcasty ze série Věda na dosah
O strategiích hraboše lesního neboli norníka rudého pro přežití doby ledové vypráví Michaela Horníková z Ústavu fyziologie a genetiky živočichů AV ČR v Liběchově.
Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia a autor knihy Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích, nás provedl pohnutými poválečnými dějinami obce Postoloprty na Lounsku. Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí?
Jak se nejlépe bránit před bleskem? Co jsou skřítci, elfové a trollové v oblacích a jak se hledají? O výzkumu bouřky s námi hovořila Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Podcasty Akademie věd ČR jsou k dispozici na Anchor, Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Soundcloud ad.
Připravili: Leona Matušková a Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová a Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
- Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
- Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
- Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
- Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
- Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
- Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
- Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.