AUDIODOKUMENT: Pracuji, tedy jsem. Skrytý příběh workoholismu
16. 05. 2024
Workoholismus ohrožuje až čtvrtinu Čechů a Češek se středoškolským a vysokoškolským vzděláním a nevyhýbá se ani vědcům a vědkyním. Zahrnuje přitom širší problematiku, než je závislost na práci, jde o celkové psychické nastavení. Audiodokument vypráví příběh vědkyně Terezy, který komentuje Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR a výzkumného institutu SYRI.
První díl se soustředí na workoholičku Terezu, které sice enormní pracovní nasazení přineslo zajímavé zkušenosti, obdiv i respekt kolegů, ale taky zdravotní obtíže, vyhoření a narušení nejbližších vztahů. Teprve to ji donutilo, aby se po letech vypjatého pracovního tempa zastavila a ze začarovaného kolotoče začala hledat cestu ven.
„Když mluvím o workoholismu, vůbec tím nemyslím jenom práci ve smyslu zaměstnání nebo výdělečné činnosti. Jako workoholik můžu taky sbírat houby, dělat fotky, prostě cokoli se dá dělat tímhle bláznivým způsobem. Takže se to ani nedá počítat na hodiny v zaměstnání. Je to prostě celkové psychické nastavení,“ říká v dokumentu Tereza, která působí ve vědeckém prostředí.
Jak poznat, že jsem workoholik?
Vypadá to, že je poměrně těžké rozlišit, kdy se zdravý pracovní zápal přetaví ve spalující žár závislosti. Vliv na to jistě má i fakt, že workoholici bývají v naší společnosti často oceňování, i když v dlouhodobém horizontu nebývají ideálními pracovníky. Stává se proto velmi často, že v pracovním prostředí lidi závislé na práci jako závislé nevnímáme. Možná jsme ale jen o svých kolezích nikdy v tomto kontextu neuvažovali.
Co vše může zapříčinit vznik workoholismu? Jakou roli při tom hraje osobnostní nastavení nebo kompetitivní kultura pracovního prostředí? A jak moc akceleruje závislostní chování i snadný přístup k práci kdykoli a kdekoli díky technologiím?
„K rozvoji workoholismu přispívá soutěživé klima i perfekcionismus,“ říká psycholožka Kateřina Zábrodská ve videu natočeném pro národní institut SYRI.
Tereza našla před lety pomoc u skupiny Anonymních workoholiků. Díky tomuto svépomocnému společenství se jí daří odolávat nástrahám, které se ji snaží strhnout zpět do zajetých kolejí. Co jsou ale podněty, které spouští nutkavé myšlenky na práci a neustávající činnost? Jak se lze léčit z tzv. nelátkové závislosti? A jak mohu poznat, že jsem workoholik?
Psycholožka Kateřina Zábrodská vnímá hranici mezi oddaností práci a závislostí takto: „Pokud si práci domů nosím třeba rok, dva roky, a pokud cítím abstinenční příznaky, když nemůžu pracovat, znamená-li to opravdu velkou míru podráždění a jakoby nutkání zase k té práci zasednout, tak to je indikátor, že bych mohla mít problém.“
Naděje existuje
Příběh Terezy je protknutý nadějí, která projasňuje její vyprávění. Stejně tak to mohou mít i ostatní lidé závislí na práci nebo na nějaké činnosti, kteří se rozhodli tomuto problému čelit a řešit jej. Cesta ven podle naší respondentky existuje. „U řady méně vážných psychických obtíží je problém, že nemáme dostatečné informace a máme tak tendenci si svou situaci vysvětlovat jinak. Tím pádem nejsme schopni vidět reálné souvislosti,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Zábrodská na důležitost poznání toho, že vůbec nějaké závislosti existují, což podle ní z velké části pomáhá problém i řešit.
„Není samozřejmé, že to vyřešíme zcela, ale umožní nám to rozpoznat jednotlivé prvky závislosti. Třeba pak vím, co se se mnou děje, když mi někdo nabídne nový projekt a já cítím, jak mi stoupá adrenalin a hormon kortizol. Když to budu vědět, tak se tím nemusím nechat ovlivnit. Budu vědět, že musím zastavit a počkat,“ popisuje výzkumnice, že je důležité umět se vymanit z automatismů vlastního chování. To je klíčem k řešení závislosti i u Terezy, která se díky péči o své nové návyky snaží žít život, který chce vědomě mít.
Audiodokument je dvoudílný, jeho druhá část se zaměří na případ Jana, který si kvůli vztahům v zaměstnání sáhl na úplné dno. Prošel si složitým životním obdobím, kdy ho pocit marnosti dovedl až na hranici víry v život. Také druhým dílem nás provede svým odborným komentářem psycholožka Kateřina Zábrodská a řeč bude především o šikaně v zaměstnání a toxických pracovních vztazích.
Pokud sami na sobě pociťujete projevy závislosti na práci nebo na činnosti, zkuste se poradit buď s koučem či koučkou nebo si dopřát terapeutickou podporu. K dispozici je i svépomocná skupina anonymniworkoholici.unas.cz, která funguje zdarma a schůzky probíhají online. Není na co čekat. Workoholismus je problém, jenž ovlivňuje nejen závislé, ale i jejich blízké. |
Účinkují: Tereza, Kateřina Zábrodská, Jitka Kostelníková
Koncepce a edit: Jitka Kostelníková a Anna Rice Kolářová
Mix, sound design a mastering: Anna Rice Kolářová
Dokusérie vznikla s podporou Strategie AV21
Poslechněte si také Podcast Akademie věd! Najdete nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na stránce věnované podcastu.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Edit textu pro web: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- PODCAST LIVE: O ekonomických experimentech s Julií Chytilovou a Michalem Bauerem
- PODCAST: S Vojtěchem Ripkou a Martinem Štefkem o badatelské výuce dějepisu
- PODCAST: Lidské tělo je vynikající inkubátor pro mikroby, říká Miloslav Kverka
- PODCAST: S Hanou Lísalovou o biosenzorech, které odhalují patogeny v MHD i potravinách
- PODCAST: S Markétou Svobodovou o kráse fasád, horských útulnách i Bauhausu
- PODCAST: S Hanou Grison o stopách magnetismu v půdě, listech a po zásahu bleskem
- AUDIOČLÁNEK: Světlo. Jak proniknout do hloubek prosvítit neviditelné?
- PODCAST: Krásní, malincí a chlupatí. Seznamte se s kůrovci, vyvrheli říše hmyzu
- PODCAST: Brouk versus smrk. O českých i floridských lesích s Jiřím Hulcrem
- PODCAST: S Tomášem Etrychem o superschopnostech polymerů v medicíně
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.