Akademický sněm projednal vědecké priority českého předsednictví v Radě EU

Zařadit se ve vědě a výzkumu mezi evropské premianty by mělo být v následujících letech jednou z priorit České republiky. Také proto se Akademie věd ČR aktivně zapojí do českého předsednictví v Radě Evropské unie. Cíle nejen v této oblasti představilo 59. zasedání Akademického sněmu. Za účasti premiéra Petra Fialy a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové jej 20. dubna 2022 hostil Národní dům na pražských Vinohradech.

České předsednictví v Radě EU začíná 1. července 2022. Aktéři Akademického sněmu se také proto seznámili s trojicí oblastí, ke kterým chce předsednictví z hlediska vědy a výzkumu směřovat.

První z nich reaguje na očekávané potíže spojené s nedostatkem potravin a probíhající klimatickou změnou. Současně vychází z nedávných objevů v molekulární genetice, které vedou k pokrokům v cíleném editování genomu zemědělských plodin.

Druhou oblastí je vývoj nízkoemisních a bezpečných řešení v energetice s důrazem na čistou jadernou energii. Program reaguje na jedno z nejaktuálnějších celoevropských témat.

Poslední oblastí je odolná společnost. Zahrnuje sociologický a ekonomický výzkum, možnosti, jak zlepšovat důvěru ve státní instituce nebo zvyšovat odolnost společnosti před šířením dezinformací.

Představené oblasti navazují na programy Strategie AV21 a reagují na konkrétní výzvy současného světa. „Je potřeba zajistit dostatek potravin, ale i udržitelnou energetiku – a to pro společnost sebevědomou, soběstačnou a konkurenceschopnou, odolnou vůči krizím, jež teprve přijdou,“ pojmenovala jednotící ideu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Akademie věd podala pomocnou ruku Ukrajině
Část programu Sněmu se týkala pomoci Ukrajině. Řečníci ocenili dosavadní vlnu solidarity, kterou pracoviště projevila vůči lidem prchajícím před válkou. David Honys, člen Akademické rady AV ČR, vyzdvihl důležitost jednoznačně odmítavého stanoviska vůči agresi. Výrazným gestem podle něj bylo také přerušení nebo alespoň pozastavení spolupráce s ruskými státními institucemi. Sněm vyjádřil podporu všem formám pomoci.

Akademický sněm podpořil postoj AV ČR vůči agresi na Ukrajině a ocenil pomoc vědcům utíkajícím před válkou.

Pokračovat v práci umožňuje ukrajinským vědkyním a vědcům program Researchers at Risk Fellowship. Do konce roku 2023 počítá s podporou minimálně padesáti vědeckých pracovníků. Akademická rada AV ČR k 12. dubnu 2022 schválila již prvních 22 žádostí.

Rada také v minulosti schválila mimořádné navýšení programu podpory excelence pro perspektivní zaměstnance o 50 milionů korun. Pracoviště tyto prostředky mohou využít právě k pomoci pracovníkům z Ukrajiny, a to nejen těch vědeckých.

Vyšší rozpočet pro českou vědu
Neočekávaný nárůst cen energií se promítnul také do hospodaření pracovišť a ústavů AV ČR. Kompenzaci má poskytnout návrh na navýšení rozpočtu, který vláda předložila Poslanecké sněmovně. Jeho schválení přineslo vědeckým pracovištím meziročně zhruba 300 milionů korun. Letos tak AV ČR poprvé ze státního rozpočtu obdrží více než sedm miliard korun.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová v doprovodu předsedy vlády ČR Petra Fialy.

Prostředky vložené do české vědy ocenil také premiér Petr Fiala. „Pro naši vládu je podpora vědy a inovací jednou z jejích priorit,“ prohlásil. „Cestou k budoucnosti naší země je vzdělání a prvotřídní věda. Nechceme udělat chybu, že bychom tyto klíčové aspekty opomněli.“

Sněmu #AVČR se účastní také premiér @P_Fiala, který ocenil přípravu #AVČR na 🇨🇿předsednictví 🇪🇺#EU a její vědecké priority. Těmi jsou: bezpečné potraviny a výzkum editace genomu zemědělských plodin, nízkoemisní energetika a posilování odolné společnosti. pic.twitter.com/VdRLYNDAGr

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) April 20, 2022

Podle předsedkyně Evy Zažímalové podporuje vláda svým postojem a svými kroky vzdělanost v zemi. „Stabilní, a hlavně předvídatelné financování je nutnou podmínkou pro to, aby se česká věda a výzkum mohla řadit mezi evropské premianty,“ poznamenala. „Jsem přesvědčena, že k tomu v Akademii věd máme vynikající předpoklady v podobě badatelského zázemí i lidského potenciálu.“

Pavel Baran, předseda Vědecké rady AV ČR a také první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, zdůraznil, že dotace výzkumu není možné podceňovat. Na mnoho problémů současného světa totiž věda dovede reagovat a nabídnout řešení. „Je naší povinností dívat se za horizont současné složité situace a vnímat strategickou důležitost investic do této sféry,“ uzavřel.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, premiér Petr Fiala a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Akademický sněm rovněž schválil Výroční zprávu o činnosti Akademie věd ČR za rok 2021 a projednal Zprávu o hospodaření Akademie věd ČR v roce 2021. Zvolena byla také část členů Akademického sněmu pro funkční období 2022–2026.

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také

• Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
• Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
• Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
• Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
• Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
• ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
• Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
• Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
• Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
• Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21