Zahlavi

Akademie věd ČR vydává nový časopis o vědě

02. 03. 2017

První číslo čtvrtletníku A / Věda a výzkum vyšlo 2. března a populární formou zprostředkovává výsledky špičkového vědeckého výzkumu pracovišť Akademie věd ČR. Hlavním tématem prvního vydání je Umělý člověk s komplexním pohledem na perspektivy vědy a medicíny při „vylepšování“ částí lidského těla. Časopis je v tištěné i elektronické formě pro čtenáře dostupný zdarma.

Čtvrtletník A / Věda a výzkum je součástí nové koncepce periodik Akademie věd ČR a jeho záměrem je kvalitní a srozumitelná prezentace vědeckých výsledků odborné i širší veřejnosti.

Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš v jeho úvodníku vysvětluje, že „Áčko“ v titulu nového časopisu představuje nejen první písmeno abecedy, ale zároveň je i symbolem počátku: „Čtenářům přeji vzrušující okamžiky při objevování světa vědy. Zahlédnou-li alespoň úlomek jeho nevšednosti a krásy, utvoří s redakčním týmem tandem – prostě proto, že ve dvou se to lépe táhne. Přeji jim, aby se co nejdříve s redakčním týmem sžili a přispívali svými podněty k pestrému tematickému zaměření Áčka.“

Umělý člověk, jako hlavní téma časopisu, ukazuje možnosti současné lékařské vědy a moderních technologií při vytváření náhrad kostí, kloubů, krve, uší, očí, hlasivek či kůže. V části věnované biologii  časopis informuje o nejnovějších výzkumech viru HIV a představuje též práci mikrobiologů, kteří studují houby, ať už vzácné lanýže, nebo houby mikroskopické, jež jsou zdrojem látek s antibiotickými či protirakovinnými účinky. Genetik Jiří Forejt, nositel ceny Česká hlava, v rozhovoru poodkrývá tajemství vzniku nových biologických druhů a vlivu mezidruhového křížení u savců na plodnost. Až na okraj horizontu událostí míří otázky kolem existence černých děr ve vesmíru.

Všechny články si můžete přečíst v elektronické verzi čtvrtletníku A / Věda a výzkum na adrese http://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/periodika/

Připravil: Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Viktor Černoch

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce