
Akce Věda podle vzoru žena potřetí: přiblíží vědeckou kariéru mladým zájemkyním
07. 02. 2025
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pořádá v úterý 11. února 2025 již třetí ročník akce „Věda podle vzoru žena“. Událost se koná u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě s cílem podpořit větší zapojení žen do vědeckého výzkumu.
Aktuální data z Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, kterou vydalo NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, potvrzují naléhavost této iniciativy. Přestože se počet osob ve výzkumu a vývoji mezi lety 2005–2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen paradoxně kleslo z 32,6 % na 28,7 %. V kategorii výzkumných pracovníků tvoří ženy pouze 24,2 %, což řadí Českou republiku na poslední místo v rámci EU.
Inspirativní setkání s úspěšnými vědkyněmi
Program akce zahájí prezentace Evy Krupičkové Pluhařové z oddělení výpočetní chemie, která účastnicím přiblíží svůj obor i každodenní realitu vědecké práce. Následovat bude přednáška Zuzany Vlčkové o výzkumu nanomateriálů a skloubení vědecké kariéry s rodinným životem. Součástí programu bude také neformální diskuze u kávy s dalšími vědkyněmi včetně bývalých účastnic programu, které nyní v ústavu působí jako stážistky.
„V loňském roce jsem přišla na tento program a návštěva v ústavu se stala událostí, která toho u mne hodně změnila, protože mi otevřela spoustu nových možností. V srpnu jsem v Ústavu Heyrovského navštívila týdenní biochemický kurz a na podzim se přihlásila na stáž na biofyzikální téma v projektu Otevřená věda. A teď jsem tady, protože jsem na stáž byla přijata,“ komentuje svoje zapojení do ústavních stáží Amelie Anna Figallová z Gymnázia Open Gate.
Další účastnice, Viktorie, dnes maturantka Masarykovy střední školy chemické (MSŠCH) v Praze, tuto akci navštívila v únoru 2023. Po jejím absolvování zahájila stáž pod vedením doktorandky Michaely Hanušové na téma Příprava a charakterizace nanovrstev dichalkogenidů přechodných kovů pomocí Ramanovy spektroskopie a AFM, se kterou obsadila 2. místo ve školním kole soutěže Středoškolské odborné činnosti (SOČ).
Součástí programu jsou i praktika v laboratořích ústavu
„Praktická část programu nabídne návštěvnicím možnost seznámit se s pokročilými fyzikálně-chemickými technikami v našich laboratořích. Každá účastnice se v komorním praktiku seznámí se zaměřením a technikou některého ze šesti pracovišť specializovaných na mikroskopii (AFM), spektroskopii (EPR a NMR), voltametrii nebo přípravu a měření velikosti nanočástic stříbra,“ uvádí Květoslava Stejskalová, která v ústavu odpovídá za vzdělávací aktivity.
Ačkoli je program primárně zaměřen na dívky se zájmem o přírodní vědy, je otevřený všem zájemcům bez ohledu na pohlaví.
Kontakt:
Ing. Květoslava Stejskalová, CSc.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz
Přečtěte si také
- Jak čolci zvládají změny prostředí? Roli hraje nejen teplota, ale i konkurence
- Týden mozku 2025: Objevte možnosti lidské mysli
- „Sluneční sonda“ Solar Orbiter míří k dalšímu klíčovému průletu kolem Venuše
- Nová studie odhaluje populační historii největší pastevecké skupiny v Africe
- Rostlinní biologové podrobně popsali evoluci samčího pohlavního chromozomu
- V trase plánované dostavby Pražského okruhu našli archeologové hrob bojovníka
- NKC – gender a věda spustí online kampaň k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě
- Komunikace vědy 360°: první společná konference AV ČR, UK a platformy SciComHub
- Detekce molekul jako hvězd: nová metoda českých vědců zlepšuje mikroskopii
- Botanici objevili 12 nových druhů a dva nové rody lišejníků
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.