Archeologické léto láká na nepřístupná místa Vyšehradu i leteckou archeologii
08. 07. 2024
Pozůstatky pravěkého osídlení, zaniklá hradiště, tajemství ukrytá pod Vyšehradem či archeologie z kabiny letadla. To vše a mnoho dalšího čeká na návštěvníky, kteří se letos rozhodnou zúčastnit pátého ročníku oblíbené prázdninové akce Archeologické léto. Odborníci během ní na lokalitách po celé republice odkrývají příběhy minulosti a populární formou je zpřístupňují veřejnosti. Zájemci se můžou vydat na hrady, hradiště, pohřebiště, do archeoparků nebo navštívit právě probíhající výzkumy. Akci připravily Archeologický ústav AV ČR, Praha a Archeologický ústav AV ČR, Brno ve spolupráci s muzei, univerzitami, památkovými ústavy a dalšími organizacemi.
Letos v létě mají zájemci příležitost navštívit více než 100 známých i zapomenutých archeologických lokalit v doprovodu zkušených archeologů. „Během letošní sezony návštěvník pozná různé výzkumné metody, vývoj dokumentačních technologií, způsoby ošetření artefaktů, ale i interpretační přístupy. Je to archeologie v kostce,“ říká Jaroslav Řídký z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Na návrší Hradisko u Mušova se rozkládala v období markomanských válek mohutná římská pevnost. Informace o prohlídkách zde.
Kromě úspěšných lokalit z minulých let přibyla i nová místa jako třeba dvě pražská hradiště – v Butovicích a Divoké Šárce, hradiště Šumárník nebo velkomoravský kostel v Modré u Velehradu. „Nejoblíbenější jsou tradičně komentované prohlídky probíhajících archeologických výzkumů, při kterých mohou zájemci sledovat postupy a metodiku práce v terénu. Na některých lokalitách si také sami vyzkouší, co taková práce obnáší,“ doplňuje Zdenka Filipová z brněnského Archeologického ústavu AV ČR.
Pod povrchem i nad ním
Velmi neobvyklý zážitek si můžou odnést ti, kteří se přihlásí na akci nazvanou Údolí Ohře, léto 1813: obranná linie proti Napoleonovi a příběh jejího odhalení. Za doprovodu uznávaného odborníka na leteckou archeologii Martina Gojdy si zájemci vyzkouší, jaké to je zkoumat krajinu z nebeských výšin – nad údolím řeky Ohře se totiž mohou proletět letounem Cessna 172. Právě z ptačí perspektivy lze totiž objevit a rozeznat struktury, které přímému pohledu ze země zůstávají skryty – například díky odlišnému zbarvení obilí, které roste nad zbytky obranných linií.
Pod povrch Vyšehradu můžete nahlédnout s Ladislavem Varadzinem. Informace o prohlídkách zde.
Výjimečné budou i komentované prohlídky na Vyšehradě, který letos slaví sté výročí zahájení archeologických výzkumů. Kde přesně se v areálu Vyšehradu nacházel nejstarší známý středověký kamenný palác? Jak archeologie odkrývá stopy po novém politickém programu, který chtěl v Čechách prosadit první český král? Nejen na tyto otázky odpoví v průběhu exkurze archeolog Ladislav Varadzin. Účastníci se seznámí s nejvýznamnějšími objevy a nahlédnou i do míst veřejnosti obvykle nepřístupných.
Na více než 250 prohlídek můžou lidé vyrazit až do poloviny září. Registrace na exkurze je možná na webových stránkách Archeologického léta. První prohlídky jsou naplánované již od června, akce trvá do první poloviny září. Ovšem pozor: „Protože průběh archeologických terénních výzkumů je do určité míry závislý na průběhu zemědělských aktivit, doporučujeme průběžně sledovat nabídku prohlídek po celé léto,“ říká Zdenka Filipová z brněnského Archeologického ústavu AV ČR.
Na okraji Vinoře objevili archeologové téměř sedm tisíc let starý rondel z doby kamenné. Informace o prohlídkách zde.
Novinkou Archeologického léta 2024 jsou prohlídky v angličtině, a to v Praze (Vyšehrad, Letná, Závist) a v Dolních Věstonicích.
O některých lokalitách zpřístupněných v rámci Archeologického léta i dalších zajímavých místech a výzkumech jsme psali v článcích uveřejněných v časopisech vydávaných Akademií věd ČR:
Příběhy zašité v minulosti – A / Magazín č. 4/2023
Krajina mezolitu – A / Věda a výzkum č. 1/2023
Pravěký rondel – A / Věda a výzkum č. 4/2022
Moravští Římané – A / Věda a výzkum č. 3/2020
Po stopách lovců mamutů – AΩ / Věda pro každého č. 1/2020
Římané na jižní Moravě – A / Věda a výzkum č. 2/2019
Živá paměť katedrály – A / Věda a výzkum č. 2/2019
Minulost z velké výšky – A / Věda a výzkum č. 3/2018
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.