
Brno od pondělka hostí Podzimní školu elektronové mikroskopie
11. 10. 2024
Čtyři zahraniční lektoři, 14 laboratoří a více než 150 studentů a studentek zajímajících se o experimenty na elektronových mikroskopech, ale také o nejnovější poznatky z oboru. Tak bude vypadat 11. ročník Podzimní školy elektronové mikroskopie, kterou od pondělí 14. do pátku 18. října pořádá brněnský Ústav přístrojové techniky AV ČR. Do akce se zapojí také partnerské firmy z regionu. Akce patří k svého druhu největším v Evropě.
Na pětidenní setkání přijíždějí do Brna, kde se vyrábí zhruba třetina roční světové produkce elektronových mikroskopů, studující vysokých škol, mladí vědci a vědkyně, ale i zaměstnanci soukromých firem z Česka a tradičně i ze Slovenska. Dopolední část patří přednáškám, kde vystoupí i přední čeští odborníci, odpoledne workshopům v laboratořích. Kromě Ústavu přístrojové techniky AV ČR otevřou své laboratoře také Ústav fyziky materiálů AV ČR, Biofyzikální ústav AV ČR a tři spolupracující firmy.
Účastníci si budou moci vyzkoušet práci s přístroji, případně si mohou si přinést i vlastní vzorky k pozorování. „K vidění a vyzkušení bude v Brně prakticky vše, co dnešní elektronová mikroskopie nabízí – od laboratorních cvičení a jednoduššího sledování vzorků až po relativně složité experimenty na speciálních zařízeních,“ říká Vilém Neděla, hlavní organizátor akce a vedoucí skupiny Environmentální elektronové mikroskopie z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Novinkou letošního ročníku budou přednášky mířící za hranice oboru, mimo jiné o umělé inteligenci, vývoji softwaru, osobním rozvoji a motivaci studentů nebo o korelativních a analytických metodách. Zahraničními řečníky budou Karine Masenelli-Varlot (INSA, Francie), Marc-George Willinger (TUM, Německo), Gerhard Dehm (MPI, Německo) a Thomas LaGrange (EPFL, Švýcarsko).
Podzimní škola elektronové mikroskopie se koná v Brně již od roku 2003, vždy jednou za da roky. Letos ji finančně podpořila Strategie AV21, a to z programů Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život a Průlomové technologie budoucnosti – senzorika, digitalizace, umělá inteligence a kvantové technologie.
Akci zaštítila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich a primátorka statutárního města Brna Markéta Vaňková.
Podrobný program:
PŠEM 2024 (microscopyschool.eu)
Více informací:
doc. Ing. et Ing. Vilém Neděla, Ph.D., DSc.
Ústav přístrojové techniky AV ČR
vilem@isibrno.cz
https://www.aesemgroup.eu
Přečtěte si také
- Když dva dělají totéž, není to totéž – ani mezi vědci. Je třeba jasná domluva
- Týden mozku 2025: Cesta kolem hemisfér za sedm dní
- Web InterSucho má novou podobu, ukáže míru sucha až na úroveň katastru
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava v Akademii věd
- Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu
- LASER-PRO: Spojení vědy a průmyslu pro budoucnost evropských technologií
- O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky
- Střevní mikrobiom ovlivňuje náchylnost goril v zoo k onemocněním srdce
- Nový program českých vědců se zaměří na vzácná onemocnění
- Na entropii záleží! Výzkum českých vědců posouvá vývoj materiálů
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.