ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
01. 04. 2019
V prostorách barokního zámku v Liblicích se uskutečnilo 68. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), zaměřeného na integraci evropského výzkumu a posílení mezinárodní spolupráce. K hlavním diskusním tématům patřila aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 neboli operačního plánu pro nejbližší roky.
68. plenární zasedání se konalo koncem března v barokním zámku Liblice u příležitosti zahájení předsednického mandátu ESFRI Jana Hrušáka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který se této funkce ujal 1. ledna 2019. ESFRI se do ČR vrátilo po čtyřech letech.
Plenární zasedání zahájil náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček, který ve své úvodní řeči vyzdvihl roli ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA) a ocenil přínosy ESFRI pro oblast výzkumných infrastruktur v Evropě i mimo ni.
Budoucí směřování
Stěžejním tématem 68. plenárního zasedání ESFRI byla zejména diskuse o budoucím směřování ESFRI a příprava aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánovaná pro rok 2021.
Diskuse o budoucím směřování navázala na závěry workshopu „ESFRI: Future Directions“, který proběhl koncem ledna 2019 v Londýně. Tyto závěry byly shrnuty do tří oblastí „ESFRI Mission“, „ESFRI Vision“ a „ESFRI Priorities for Action“, dále rozčleněných do podoblastí zaměřených na posílení strategické role ESFRI a jeho dopadu na ERA, roli ESFRI v konsolidaci „krajiny“ výzkumných infrastruktur v Evropě, organizaci ESFRI a vývoj směřování Cestovní mapy ESFRI.
Cestovní mapa
V rámci přípravy aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 byla identifikována opatření, která bude třeba před samotným zahájením procesu aktualizace realizovat. Například bude revidována metodika tak, aby reflektovala poučení z aktualizace 2018. Velké změny metodiky se neočekávají, nicméně by však mělo dojít k revizi minimálních klíčových požadavků nových návrhů evropských výzkumných infrastruktur a k úpravě dotazníků a hodnotících formulářů. Dále by měla proběhnout aktualizace hodnotících procesů, co se týká vyšší míry zapojení externích evaluátorů, a i k lepší koordinaci mezi strategickými pracovními skupinami ESFRI. Tato opatření mají posílit transparentnost hodnotícího procesu ESFRI. Větší důraz bude kladen mimo jiné i na přípravu „analýz krajiny“, jež by měly v budoucnu sloužit jako nástroj strategického plánování evropské „krajiny“ výzkumných infrastruktur.
Z dalších témat, která se na plenárním zasedání ESFRI projednávala, zmiňme spolupráci na přípravě Akčního plánu ERA, připravovanou analýzu nákladů evropských výzkumných infrastruktur a informaci o dosavadním postupu pracovní skupiny pro monitoring evropských výzkumných infrastruktur, včetně návrhu klíčových ukazatelů jejich výkonnosti.
Příští plenární zasedání ESFRI, již devětašedesáté, se uskuteční v červnu 2019 v Bukurešti při příležitosti rumunského předsednictví v Radě EU.
Související články:
Novým předsedou ESFRI zvolili Jana Hrušáka
Připravila: Ilona Trtíková, CESNET, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: CESNET
Přečtěte si také
- Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
- Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
- Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
- Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
- Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
- Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
- Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
- Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
- AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe
- Cesta do budoucnosti transferu technologií. Část druhá – Los Angeles
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.