Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
17. 12. 2024
Významného pokroku ve vývoji ekologických solárních článků dosáhl tým vědců z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR ve spolupráci s výzkumníky z Linköpingské univerzity ve Švédsku. Společně vyvinuli organické solární články, které přinášejí ekologičtější alternativu k tradičním křemíkovým panelům. Jejich výroba se totiž obejde bez toxických rozpouštědel a využívají funkční organické materiály. Výsledky výzkumu publikoval časopis Nature Energy.
Nová technologie je srovnatelná s křemíkovými panely, výhodou je ale její nižší ekologická zátěž i výrobní náklady. V organických článcích se nevyskytují těžké kovy a k jejich výrobě nejsou třeba toxická rozpouštědla. Díky nižší hmotnosti je navíc možné jejich využití i v místech, kde tradiční solární panely nejsou vhodné – například jako průhledné fólie na okna nebo ve formě střešní krytiny, kde by se jednotlivé články mohly snadno zaklapnout do sebe podobně jako tašky na střeše.
Vědci k jejich výrobě použili revoluční přístup využívající polymery a funkční organické materiály. „Jedná se o složité vícesložkové systémy obsahující polymerní složku a malé organické molekuly, které vzájemně interagují, čímž pomáhají k přenosu náboje,“ vysvětluje Libor Kobera z oddělení Strukturní analýzy Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
Tým z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR přispívá ke spolupráci strukturní analýzou pomocí spektroskopie nukleární magnetické rezonance (NMR). „Naším úkolem je odhalit, jakou má zkoumaný materiál strukturu a jak jsou jednotlivé složky vzájemně uspořádány. Následně se snažíme nalézt vztah mezi strukturou a vlastnostmi těchto materiálů,“ vysvětluje Jiří Brus, vedoucí oddělení strukturní analýzy.
Spolupráce s Linköpingskou univerzitou
Laboratoř NMR spektroskopie v pevné fázi ÚMCH úspěšně spolupracuje s týmem profesora Feng Gao
z Linköpingské univerzity již více než pět let. Ústředním tématem dlouholetého výzkumu jsou solární články. Tým profesora Gao se zaměřuje na hledání nových materiálů a přístupů pro zvýšení účinnosti a ekologické šetrnosti. Speciální pozornost je věnována problematice perovskitových materiálů, které mají atraktivní vlastnosti, ale zatím také nedostatky, jako je nízká stabilita a ekologická zátěž kvůli obsahu těžkých kovů.
Spolupráce s Linköpingskou univerzitou je také součástí aktuálního projektu uděleného Grantovou agenturou ČR (GA24-10199S), který je zaměřen na vývoj NMR spektroskopie v pevné fázi pro paramagnetické systémy.
Zhang, R., Chen, H., Wang, T. et al. Equally high efficiencies of organic solar cells processed from different solvents reveal key factors for morphology control. Nat Energy (2024). https://doi.org/10.1038/s41560-024-01678-5
Kontakt:
Leona Pejcharová
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
+420 774 174 113
pejcharova@imc.cas.cz
Přečtěte si také
- Vyšly první společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí
- Zdravé a dostupné potraviny, které nezničí krajinu. Nový program SAV21
- Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
- Srdečním buňkám někdy méně kyslíku svědčí. Umí si pak lépe poradit s infarktem
- Od nutnosti k nové realitě: práce z domova po pandemii covid-191
- Novinky z výzkumu černých děr na tiskové konferenci NASA s českou účastí
- Vědci popsali proces přinášející naději pro léčbu genetických onemocnění
- Řasa roku 2025: nově objevená Draparnaldia erecta pomůže objasnit evoluci
- Zběsilý tanec obřích exoplanet
- Nové poznatky důležité pro zdraví buněk produkujících inzulin ve slinivce
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.