Zahlavi

Dotkni se historie. V online laboratoři HistoryLab žáci poznávají minulost

22. 04. 2024

Hodiny dějepisu coby „vtloukání“ jmen a letopočtů do hlav žáků se postupně stávají minulostí. Digitální doba totiž vnáší do výuky interaktivní a hravé možnosti. Příkladem je aplikace HistoryLab, kterou už používá více než 1500 učitelů v Česku. Další rozvoj vzdělávací pomůcky podpořil Program rozvoje aplikací a komercializace AV ČR – zkráceně PRAK. Jak pomůže k jejímu využívání i proč je důležitá historická gramotnost, vysvětlují Anna Macourková, Vojtěch Ripka a Martin Štefek z projektu HistoryLab: dílna pro archiv i školu řešeném na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Výuka dějepisu nemá být (a v současnosti už často ani není) samostatnou a ohraničenou částí školních osnov založenou na přednášení faktografie. Takto pojaté předávání informací od učitele k žákovi nejenže není příliš efektivní, ale zejména nepřipravuje žáky na aktivní dospělý život. Využití pasivně získaných poznatků je navíc velmi omezené.

V současnosti se posiluje nejen interaktivita, ale také provázanost s občanskou či estetickou výchovou. Historická gramotnost studujících na všech vzdělávacích stupních je předpokladem výchovy k odolnému občanství, abychom v demokratické společnosti dokázali čelit nejrůznějším výzvám a hrozbám. Nejde přitom primárně o naplnění poněkud zjednodušující teze o „poučení z dějin“ či zamezení jejich opakování. Historicky gramotný člověk se poučeně pohybuje v současné paměťové kultuře, umí aktivně pracovat se zdroji a celkově je odolnější vůči manipulaci a bezmyšlenkovitému přebírání cizích postojů.


HistoryLab umožňuje interaktivní práci s historickými prameny.

V hlavní roli žáci
Školní vzdělávání je jedním z aplikačních cílů výzkumu soudobých dějin. Přenos poznatků se přitom netýká pouze aktuálního stavu bádání, ale zejména metodologické podpory k rozvíjení historického myšlení. Za účelem zvyšování historické gramotnosti žáků a žákyň jsme společně s partnery vyvinuli a v roce 2018 spustili online pomůcku HistoryLab. V této historické laboratoři, která se zaměřuje především na dějiny 20. století, jsou hlavními aktéry žáci. Učitel je při práci s prameny jejich průvodcem, doplňuje kontext a moderuje diskuzi. Společně se tak vydávají hledat odpovědi například na otázky, proč padly komunistické režimy, co měla Kongu přinést dekolonizace, ale i co se lidem v pravěku dělo se zuby.

Open source aplikace umožňuje interaktivní práci s historickými prameny (foto, audio, video, text) a jejich interpretaci. Učitelům a žákům nabízí bezpečné prostředí, v němž mohou tvořivě pracovat a nebát se chyby. Vyvinul ji Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s dalšími institucemi – například s Ústavem pro studium totalitních režimů, Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, Židovským muzeem Praha, ale i Fakultou elektrotechnickou ČVUT nebo Národním pedagogickým institutem. Všechna cvičení se testují a ověřují v terénu.

Osvědčená vzdělávací pomůcka
Za více než pět let fungování se HistoryLab stal důležitou součástí výuky dějepisu na základních, středních a vysokých školách. Jako zdroj při výuce moderních dějin jej v roce 2023 doporučila Česká školní inspekce a je v souladu se směřováním současných reforem rámcových vzdělávacích programů. Podle kvalifikovaného odhadu aplikaci používá více než 1500 učitelů. Do konce roku 2023 bylo vyplněno 170 000 cvičení.

Díky podpoře PRAK pokračujeme od začátku roku 2024 v aktivitách, které jsou nezbytné k dalšímu rozvoji pomůcky a zejména jejímu transferu. Finanční podpora zajišťuje celkem tři klíčové aktivity.

Aktivitou číslo jedna je průzkum vzdělávacího trhu a dopadů užívání HistoryLabu, abychom odhalili jeho technické bariéry a obsahové slabiny. V rámci toho také vyhodnocujeme data z dotazníkových šetření z ukončeného projektu Dějepis+. V aktivitě dvě vzniká návod pro učitele, jak hodnotit práci žáků s aplikací. Za třetí rozvíjíme neformální mimoškolní vzdělávání ve spolupráci s archivní institucí, zejména v podobě nových cvičení, která jsou vhodná pro archivní edukaci.

Text: Anna Macourková, Vojtěch Ripka a Martin Štefek 
Foto: HistoryLab: dílna pro archiv i školu

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce