Kde se bere chudoba a jak vznikají konflikty, přemýšlejí vědečtí manželé
21. 09. 2020
I zdánlivě bezproblémová společnost se může zvrtnout v konfliktní prostředí, v němž bují nesnášenlivost a agrese. Hranice je tenčí, než se zdá, upozorňují Michal Bauer a Julie Chytilová z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. U příležitosti Mezinárodního dne míru připomínáme článek z aktuálního vydání časopisu A / Věda a výzkum.
Když je vám pětadvacet, jste čerstvý absolvent ekonomie z Česka a vyjedete učit jako dobrovolník do středoafrické Ugandy, zapůsobí na vás spousta věcí. Všudypřítomná chudoba, společnost traumatizovaná desetiletími občanských válek a kmenových rozepří, početné rodiny s mnoha dětmi, které je často těžké uživit. Ptáte se, čím to je, že stále žijí v bídě, když jejich země oplývá nádhernou přírodou, průzračným Viktoriiným jezerem i unikátními ledovci a bývá označována za „perlu Afriky“. Přemýšlíte, zda a jaká pomoc má smysl.
Spolužákům z Institutu ekonomických studií UK v Praze Michalu Bauerovi a Julii Chytilové půlroční pobyt v Ugandě v roce 2005 změnil život. Profesní i osobní. Původně uvažovali, že by se věnovali kariéře v investičním bankovnictví nebo poradenství, po návratu z Afriky ale svou energii naplno nasměrovali k dokončení doktorátu a výzkumné práci. Od té doby tvoří sehraný vědecký i partnerský tým (jsou manželé).
Michal Bauer a Julie Chytilová z CERGE-EI
„Byla to velmi cenná zkušenost, která nás tehdy nakopla k přemýšlení nad mnoha tématy. Proč jsou vlastně lidé chudí? Čím to je, že někde přetrvává hluboká nerovnost? Z čeho vznikají konflikty ve společnosti a jaké jsou jejich dopady na sociální vazby a identitu lidí?“ vzpomíná po patnácti letech Michal Bauer z CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Centra pro ekonomický výzkum UK.
„To všechno se nám honilo hlavou, jenže jsme nechtěli zůstávat v rovině spekulací a dohadů. Od té doby proto organizujeme ekonomické experimenty v terénu v různých zemích světa, sbíráme data a snažíme se těmto složitým otázkám trochu více porozumět,“ dodává Julie Chytilová, rovněž z CERGE-EI.
Obětní beránek
Už dřívější studie ve světě ukázaly, že konflikty a války se často rodí tam, kde se lidé dostanou pod určitý tlak, třeba ekonomický. Příkladem může být druhá světová válka (1939–1945) následující po velké ekonomické krizi ve třicátých letech nebo třeba třicetiletá válka (1618–1638) po vlně špatných úrod v tzv. malé době ledové. Také protižidovské pogromy se děly v dobách, kdy se většinové komunity cítily ohrožené a oslabené. V takových chvílích se hledá viník. „Lidé mají tendenci vylít si vztek na slabších nebo na skupinách, které si lze asociovat se zdrojem problémů, a to často iracionálně. Najdou si obětní beránky,“ říká Michal Bauer.
Pro studium těchto témat nabízí současná ekonomie sadu nejrůznějších nástrojů. Experimentální metody, schopné přesněji odhalit lidské preference a jejich proměny, vznikají v tzv. ekonomických laboratořích na univerzitách. Pilují se mezi studenty a pak se uzpůsobují pro terénní výzkum. Ten je třeba vždy připravit tak, aby otázky účastníci chápali.
Každému sběru dat proto předchází důležitá pilotní fáze, kdy se testuje porozumění a zaškoluje tým místních tazatelů. Michal Bauer s Julií Chytilovou prováděli nebo koordinovali terénní sběr dat v Ugandě, Indii, Gruzii, České republice nebo ve vyloučených lokalitách na východním Slovensku. Představte si, že jste obdrželi stokorunu a někdo jiný stejnou částku. Dostanete možnost zaplatit deset korun ze své částky za to, že ten druhý bude mít pouze padesátikorunu. Anebo naopak: můžete zaplatit desetikorunu za to, aby někdo druhý získal padesátikorunu navíc (tedy celkem 150 korun). Jako „ten druhý“ v otázce může figurovat třeba někdo z etnické menšiny ve vaší zemi (Rom, Vietnamec) či někdo z jiné země či kulturní oblasti (Asiat, Afričan…). Na základě odpovědí na jmenované otázky se dá docela dobře zjistit, zda má daná společnost sklony jiné komunitě spíše škodit, anebo pomáhat.
Sběr dat probíhal v Ugandě (na snímku), Indii, Gruzii, Česku či na východním Slovensku.
Data se získávají z rozsáhlých skupin populace, ideálně z tisíce odpovědí, aby bylo možné odhadnout efekt různých ekonomických a sociálních faktorů na chování; následuje datová analýza. „Jde o velmi dlouhodobý proces. Jeden výzkumný projekt trvá průměrně pět šest let. O zjištěních diskutujeme při prezentacích s kolegy i na mezinárodních konferencích. Výsledná analýza se vzájemnou debatou a zpětnou vazbou tříbí,“ popisuje Michal Bauer.
Role zdraví a vzdělání
Příkladem takového dlouhodobého projektu je sledování vztahu mezi zdravím dětí, jejich vzděláním a následným stavem společnosti v africké Keni. Před dvěma desítkami let jej inicioval ekonom Michael Kremer z Harvardovy univerzity, loňský nositel Nobelovy ceny za ekonomii. „Děti v náhodně vybraných školách v Keni dostaly zdarma k dispozici odčervovací tabletku. Zbavila je parazitů, děti byly zdravější, častěji chodily do školy a později dosáhly zaměstnání s vyšším příjmem ve srovnání s dětmi, které tabletku nedostaly,“ komentuje první část projektu český ekonom.
„Nyní jsme zapojeni do další fáze tohoto projektu. Studujeme stejný vzorek pěti až šesti tisíc lidí v Keni a chceme zjistit stav po dvaceti letech, například vliv na sociální chování a etnickou snášenlivost,“ přibližuje Michal Bauer. Společně s Julií Chytilovou byli zhruba před rokem v Keni, kde školili tým asi dvaceti tazatelů, kteří budou mít za úkol objet tisícovky domácností s dotazníky. Na projektu spolupracují s americkým ekonomem Edwardem Miguelem, který byl členem už původního Kremerova týmu.
Pro obyvatele Keni je zdraví zásadním tématem.
„Těsně před vypuknutím koronavirové krize jsme byli jako hostující výzkumníci na univerzitě v Berkeley, abychom s ním doladili detaily projektu. Pracovat s profesorem Edwardem Miguelem je pro nás pocta a inspirace,“ dodává Michal Bauer. První výsledky této fáze keňského projektu by podle něj mohly být k dispozici za dva tři roky.
Koronavirus jako spouštěč konfliktu?
Pandemie nemoci covid-19 mnoha vědcům zkomplikovala práci, na druhou stranu ale vyvolala i úplně nové výzkumné otázky. Například jaký vliv bude mít tato bezprecedentní celosvětová zdravotní krize na společnost? Probudí situace v lidech spíše soucit a vůli pomáhat si vzájemně, anebo strach spojený s pandemií vyprovokuje uzavření do sebe, násilí a konflikt?
„Zjistili jsme, že pandemie posiluje negativní vztah k cizincům, přesněji řečeno k lidem žijícím za hranicemi Česka, především k ostatním Evropanům. Vztah k nim se zhoršil. Naopak postoj k našim etnickým menšinám, například Romům či migrantům se vlivem pandemie nezměnil. Ten je ale špatný bez ohledu na covid-19,“ podotýká Michal Bauer. Průzkum kupodivu nepotvrdil hypotézu, že by koronavirová krize lidi stmelila a povzbudila u nich altruismus, jak se zdálo z médií, která referovala o dárcovství doma šitých roušek, rozvozu potravin zdravotníkům atp. Dobrovolnické vzepětí tak bylo zřejmě jen menšinovou či chvilkovou záležitostí, která se nepromítla do průměru celé společnosti.
Průzkum se uskutečnil přes internet v době karantény letos na jaře mezi reprezentativním vzorkem 2186 respondentů napříč Českou republikou. Vztah k lidem mimo komunitu (cizincům, menšinám, obyvatelům jiných regionů, s odlišným náboženstvím a hodnotami atp.) se zkoumal prostřednictvím výše popsaných metod (zjednodušeně: máte sumu peněz a svým rozhodnutím, co s nimi uděláte, určité skupině buď pomůžete, anebo uškodíte).
Koronavirová krize vyvolala vlnu solidarity. Lidé například šili roušky a rozdávali je potřebným.
Studie prokázala, že pandemie covidu-19 může mít nejen negativní ekonomické důsledky, ale i mnohem širší dopady na společnost. „To je potřeba mít na paměti a vědět, že by bylo velmi nebezpečné podporovat představy, že za šíření nemoci mohou cizinci. Reakce lidí, kteří jsou pod tlakem, může být nebezpečná, může se objevit přirozená tendence hledat viníka a vytvářet mezi lidmi příkopy. Konstruktivnějším přístupem je zdůrazňování, že všichni čelíme stejnému problému a hledáme společné řešení,“ dodává Michal Bauer. A viník se vždycky snáze hledá mimo vlastní komunitu – důkazy o tom přinesly další průzkumy dvojice Bauer–Chytilová a jejich týmu – například studie rozhodování adolescentů na východním Slovensku.
Výzkumníky v ní zajímal vliv sociálního prostředí na rozhodování jednotlivců. Dotazovaní si měli v sadě možností zvolit, jestli někomu uškodí (sníží druhým odměnu, i když tím obětují vlastní prostředky), anebo ne – otázky se týkaly různých skupin obyvatel (většina vs. romská menšina na Slovensku). „Někoho jsme nechali rozhodnout se samostatně, jiné skupině jsme řekli, jak se zachovali jejich vrstevníci. Lidé mají obecně tendenci následovat rozhodování své skupiny. Nesnášenlivé chování se ale šíří podstatně rychleji, pokud je zacílené na člověka z etnické menšiny,“ přibližuje Julie Chytilová.
„Pro společnost je tedy velmi důležité, aby se etnicky motivované projevy nesnášenlivosti podchytávaly již v zárodku a jasně se odsoudily. Ve chvíli, kdy se takové chování začne nabalovat a stane se společenskou normou, může být pozdě,“ dodává Michal Bauer.
Proces poznání trvá, ale vyplatí se
Čeští ekonomové podobné výzkumy provádějí na různých místech světa, proto se nabízí otázka, jestli se domnívají, že obdobné vzorce chování platí pro všechny lidi napříč planetou. „Výzkumník musí neustále pochybovat, zda jsou platné obecně, či pouze lokálně. V současných sociálních vědách je silná snaha motivovat badatele, aby výsledky co nejvíce replikovali, tedy zkoušeli experimenty opakovaně a v různých prostředích, aby se z jednoho dílčího průzkumu nedělaly dalekosáhlé závěry,“ vysvětluje Michal Bauer.
Editoři velkých vědeckých časopisů tak výzkumníky často žádají, aby posbírali data u ještě větších skupin lidí a ověřovali je i v jiných prostředích. Jednotlivé studie se sice zaměřují na často velmi konkrétní otázky, ale poskytují spolehlivější odpovědi, což následně umožní jednodušší hledání vědeckého konsenzu, jak problémy řešit. Nashromážděné závěry pak ubírají prostor pro ideologická řešení, která nevedou k dobrým koncům.
Na začátku, před patnácti lety, podnítil jeden pobyt v africké Ugandě spoustu otázek. Cesta za odpověďmi přitom stále pokračuje. Není přímočará a může se zdát, že vede různými oklikami. „Současný vědecký přístup ke studiu chudoby a dalších sociálních problémů je často postupný, možná pomalý, ale stojí za to,“ uzavírá Michal Bauer.
Odkazy na studie Michala Bauera a Julie Chytilové najdete na stránkách CERGE-EI.
Celý článek s dalšími zajímavostmi si můžete přečíst v časopise A / Věda a výzkum.
3/2020 (verze k listování)
3/2020 (verze ke stažení)
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
- Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
- Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
- Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
- Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
- Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
- Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
- Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
- Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty
- Plýtvání jídlem: více než miliarda tun potravin se každý rok vyhodí
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.