Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?

Dezinformace na sociálních sítích, psychická kondice učitelů, život v českých periferiích nebo politicko-psychologické aspekty pandemie covidu-19. I o těchto tématech se hovořilo na jednodenní výroční konferenci SYRI – Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. Konala se ve středu 8. listopadu 2023 v Karolinu, historickém sídle Univerzity Karlovy. Konsorcium SYRI propojuje od roku 2022 na 150 vědkyň a vědců z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy a poskytuje jedinečné místo k prohlubování mezioborového výzkumu.

„Přírodovědec může vymyslet sebelepší lék a sebelepší vakcínu, ale když je společnost nepřijme, je to zbytečná práce. Pomoci pochopit, proč určitá část společnosti nějaké věci nepřijímá je výsostnou úlohou sociálních a humanitních věd,“ řekla na úvod konference předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Podle ní je velmi dobře, že se pod hlavičkou SYRI potkávají vědci a vědkyně z různých oborů, protože právě z této synergie může vzejít lepší pochopení složitých fenoménů dnešní turbulentní doby.

Konferenci zahájila mimo jiné předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Psychická kondice učitelek a učitelů
Pandemie covidu-19, invaze Ruska na Ukrajinu a eskalující konflikt na Blízkém východě vyvolaný terorem Hamásu – v posledních třech letech se na nás valí dlouho nepoznané krizové situace, které vyvolávají pnutí ve společnosti. Projevuje se na různých úrovních včetně školství.

Až pětina českých pedagogů trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent učitelek a učitelů splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Vyplývá to z výzkumu, jehož prvotní výsledky dnes na konferenci představila Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR. Učitelé podle výzkumu za největší zdroje stresu považují vysoké pracovní vytížení, přetížení administrativou, problémové chování žáků a obtížnou komunikaci s rodiči.

Šetření, jehož spoluautorem je Jiří Mudrák ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR, tak potvrdilo známý fakt, že učitelství patří mezi psychicky velmi náročná povolání. Zároveň ale přineslo i pozitivní výsledky: většina pedagogů je se svou prací spokojena a mnozí disponují takzvaným psychologickým kapitálem. Jde o souhrn pozitivních vlastností a zdrojů jedince, který zahrnuje čtyři klíčové prvky: optimismus, sebedůvěru, naději a odolnost.

„Psychologický kapitál významně snižuje pociťovaný konflikt mezi prací a rodinou a potažmo snižuje riziko vyhoření. Souběžně pozitivně působí na pracovní angažovanost a lze jej cíleně rozvíjet a trénovat. Jeho rozvoj je tedy další cestou, jak posílit duševní pohodu učitelů,“ vysvětlila Kateřina Zábrodská.

Výzkumná pracovnice Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR na konferenci SYRI

Periferie mordorem české společnosti?
V souvislosti se současnými krizemi se často hovoří o polarizované společnosti, rozděleném Česku, „pražské kavárně“, která nerozumí venkovu, a podobně. Zároveň se v médiích nezřídka objevují bombastické zprávy o městech, kde se žije skvěle, a periferiích, kde nikdo žít nechce. Jako „druhé Česko“ se označují zejména příhraniční oblasti, Karlovarsko, Ústecko nebo Moravskoslezský kraj.

Tato rétorika ale oslabeným krajům rozhodně nepomáhá a měla by se změnit, míní Josef Bernard ze SYRI a Sociologického ústavu AV ČR. Ve svém konferenčním příspěvku zdůraznil, že by bylo vhodné oslabit vnímání periferie jako „mordoru české společnosti“, vnímání, jež je vlastní některým novinářům, ale i výzkumníkům.

Data z výzkumů Sociologického ústavu AV ČR sice potvrzují, že je v periferiích skutečně větší chudoba a objektivně některé aspekty žití nejsou tak příjemné jako v centru (třeba horší dojezdnost), na druhou stranu subjektivní vnímání obyvatel neodpovídá katastrofickým představám. „Bydlení v periferiích se nepropisuje negativně do životní spokojenosti. Naopak jsme zjistili, že nejméně spokojených lidí žije v prosperujících jádrech,“ řekl Josef Bernard. Podle jeho názoru se v Česku potřebujeme naučit vnímat a prezentovat také silné stránky periferií, ne pouze poukazovat na ty negativní.  

Josef Bernard ze SYRI a Sociologického ústavu AV ČR

Konference nabídla více než třicítku příspěvků, jež se týkaly všech devíti výzkumných oblastí institutu. Vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová podobu fungování institutu přirovnala k neuronové síti. „Síla sítě je v její plasticitě. Umožňuje nám přemýšlet a učit se,“ uvedla při bilancování prvního roku a půl fungování institutu. Dodala, že vědkyním a vědcům sdruženým v SYRI už vyšlo několik desítek článků v prestižních časopisech. Program a shrnutí konference je k dispozici na webu SYRI.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: František Géla, Univerzita Karlova  

Přečtěte si také

• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
• Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty
• Plýtvání jídlem: více než miliarda tun potravin se každý rok vyhodí
• V odměňování panují genderové nerovnosti, na řídicích pozicích bývají největší