Zahlavi

Meteority i tajemství rostlin. Nositelé prémie se ohlížejí za svými projekty

04. 03. 2019

Hrozí nám osud dinosaurů? A jak se luští jeden z nejsložitějších genomů rostlin? Na tyto a další otázky odpoví ve čtvrtek 7. března dva význační vědci z Akademie věd ČR, rostlinný genetik Jaroslav Doležel a astronom Pavel Spurný.

Oba jsou nositeli prestižního ocenění Akademická prémie (Praemium Academiae), která je spojená s finanční odměnou ve výši až 30 milionů korun rozložených na šest let. Toto období nyní končí a oba laureáti ve svých přednáškách – tak jak je u nositelů této ceny zvykem – představí výsledky svého výzkumu. Jejich prezentace se budou konat v sídle AV ČR na Národní třídě.

Třídění chromozomů

Rostlinný genetik Jaroslav Doležel působí jako vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin na Hané, které je součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Byl členem týmu 200 vědců z celého světa, kterému se loni podařilo „přečíst“ komplikovaný genom pšenice seté. Tento genom je 5x větší než u člověka a jeho přečtení experti dříve považovali za prakticky nemožné. Výzkum genomu zásadně usnadnila metoda třídění chromozomů pomocí takzvané průtokové cytometrie, kterou vyvinuli právě vědci z Doleželova týmu. Získané informace umožňují využití molekulárních a biotechnologických metod ve šlechtění nových odolnějších odrůd, které jsou důležité pro zajištění výživy rostoucí světové populace.

Unikátní evropský experiment

Astronom Pavel Spurný se ve své přednášce zaměří na další atraktivní téma, a tím jsou bolidy a pády meteoritů. Díky Akademické prémii se mohla podstatně modernizovat Evropská bolidová síť, která je od svého vzniku koordinována z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je nejdéle fungující a současně i nejlépe vybavenou bolidovou sítí na světě.

Akademická prémie umožnila jak výrazné zlepšení metod, tak vývoj nových prostředků pro analýzu velkého množství dat. Podle Pavla Spurného se práce vědců zásadně proměnila a nyní se jim daří monitorovat území v rozsahu kolem 1 500 000 km2.

„Dokážeme získávat údaje o bolidech na velkém území střední Evropy v takovém rozsahu, komplexnosti a přesnosti jako nikdy předtím. To vše dělá tento experiment nejmodernějším na celém světě,” hodnotí to Pavel Spurný.

Na titulním obrázku Pavel Spurný a Jaroslav Doležel přebírají v roce 2012 Akademickou prémii od tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše

Související články:

Akademická prémie 2018

V Ondřejově mají největší český dalekohled a spolupracují s NASA

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce