Zahlavi

Na přelomu týdne hrozí přízemní mrazíky, mohou poškodit některé plodiny

22. 04. 2025

Teploty v noci na neděli a na pondělí mohou podle aktuálních předpovědí klesat k nule. Zatím se zdá, že ovocné stromy by ohrožené být neměly, protože by se měly vyskytovat nejvýše přízemní mrazíky. Ty mohou podle Evy Svobodové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe poškodit vzcházející rané brambory či cukrovou řepu.

Mezi ohrožené regiony patří podle varování na webu Agrorisk.cz Polabí, Vysočina, Rakovnicko, Karlovarsko a jižní Čechy. V některých lokalitách se u brambor jedná o vysoké riziko, tedy druhé nejvyšší. Web pomáhá zemědělcům s předstihem vyhodnocovat různá rizika včetně mrazů. „Předpovědi ukazují, že teplota ve dvou metrech nad zemí může klesnout ke dvěma stupňům Celsia. Nelze proto nyní vyloučit, že při vyjasnění budou přízemní teploty klesat pod bod mrazu,“ řekla Svobodová. V dalších dnech budou meteorologové předpovědi ještě upřesňovat.

Pěstitelé mohou brambory ochránit tím, že je přikryjí folií či netkanou textilií. Stejně mohou postupovat například zahrádkáři, pokud chtějí chránit zeleninu. „V raně bramborářských oblastech je běžné, že zemědělci mají porosty přikryté folií standardně,“ doplnila Svobodová.

Loni ve stejném termínu přišly mrazy, které zdecimovaly v Čechách téměř kompletně úrodu ovoce a na Moravě ji poničily z velké části. To by se zatím letos opakovat nemělo. „Riziko pro kvetoucí ovocné stromy ani pro révu vinnou zatím nevidíme,“ řekla Svobodová. Většina ovocných stromů je nyní v plném květu a začínají nakvétat i jabloně, a to i na Vysočině. Meruňky či broskvoně už jsou na jižní Moravě odkvetlé.

Riziko ranních mrazů trvá až do poloviny května. Letos poškodily ovocné stromy jen málo a lokálně začátkem dubna.

Kontakt:

Ing. Eva Svobodová Ph.D.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
svobodova.e2@czechglobe.cz

TZ ke stažení zde.

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce