
Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
05. 03. 2025
Viděli jste už drát, který si pamatuje svůj tvar? I když ho natáhnete, po zahřátí se vrátí do původní podoby. V Akademii věd ČR na pražské Národní třídě si ho můžete nejen prohlédnout, ale také sami vyzkoušet, jak funguje. Je totiž jedním z exponátů výstavy Geniální materiál, která odhaluje překvapivé vlastnosti i u běžných materiálů a jejich leckdy nečekané způsoby využití. Navštivte ji zdarma v Galerii Věda a umění až do 14. června 2025.
Od primitivních kamenných nástrojů po nanovlákna – snaha o zdokonalování rozmanitých materiálů provází lidstvo od nepaměti. Stále tak nepřestáváme hledat cesty, jak je lépe ovládnout a využívat. „Bez vědeckého zkoumání materiálů bychom neměli moderní technologie či medicínské pokroky. Rozvoj kvantové mechaniky, 3D tisku nebo nanotechnologií nám umožňuje vyvíjet látky s vlastnostmi, které jsme si ještě nedávno neuměli představit,“ uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová na vernisáži 4. března 2025.
Na interaktivní výstavě Geniální materiál, kterou připravil Ústav fyziky materiálů AV ČR, se návštěvníci seznámí s nejnovějšími výzkumy a zjistí, jak inovace v tomto oboru ovlivňují náš každodenní život.
Vernisáž zahájila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Materiál na dotek
„Věděli jste, že rezavým vlakem dojedete dál? Že sedlák při klepání kosy ji nejen ostří, ale zpevňuje její strukturu? To jsou jen některé z otázek, které vysvětlujeme na naší výstavě,“ přiblížil jeden z autorů Jan Klusák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR. „V Galerii Věda a umění představujeme témata, kterými se zabýváme – mimo jiné využití oxidů železa pro léčbu nádorů nebo virtuální kovárnu, v níž testujeme materiály, které ještě neexistují.“
Autoři výstavy vsadili na interaktivitu. „Exponáty vybízejí k akci. Návštěvníci si na některé z nich dokonce sáhnou. Věříme, že takto můžeme vzbudit zájem o vědu, zejména u mladší generace – a na tom nám velmi záleží,“ zdůraznil Jan Klusák. Návštěvníci si tak osahají kyčelní implantát, pohnou levitující krychlí nebo nahlédnou mikroskopem do hloubky krystalu. Zjistí také, proč některé součástky vždy prasknou na stejném místě. K tomu se dozvědí spousty poutavých informací.
Jan Klusák po vernisáži provedl hosty výstavou.
Výstava je otevřena do 14. června 2025 každý́ pracovní den od 10 do 18 hodin v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze. Vstup je zdarma. Pro zahraniční návštěvníky je k dispozici brožura v anglickém jazyce.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
- Národní muzeum a Akademie věd prohloubí spolupráci na výzkumu i popularizaci
- Projekt INODIN přispěje k vyšší životnosti i bezpečnosti stavebních materiálů
- Držitelé Akademických prémií a Luminy quaeruntur prezentovali své výsledky
- Zapojte se do druhého ročníku akademického turnaje v badmintonu
- Příběhy, otevřenost a odvaha patří mezi ingredience současné komunikace vědy
- Evropský projekt NEUROGATE posune možnosti studia neurologických onemocnění
- Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
- Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
- Fotografie pomáhá vědcům vidět nezachytitelné, říká vítězka Vědy fotogenické
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.