
O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky
03. 03. 2025
Co přinesl archeologický výzkum při stavbě dálnice D3 na Českobudějovicku? Hrozí na Lipně nákaza tasemnicí? Můžeme vystopovat nemoc v těle ještě dříve, než vypukne? A jak se v českých vodách šíří invazní bochnatka americká? Tato a další témata přináší dvacátý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky, který společně již dvanáctým rokem připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem sedmi přednáškách představí odborníci z obou institucí zajímavá témata z přírodních i humanitních věd. Jarní cyklus začíná již tuto středu 5. března a přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.
V přednáškách jihočeští odborníci informují o novinkách ze své výzkumné práce, ale také komentují aktuální dění či vysvětlují různé zákonitosti ze svých oborů. Hned v první přednášce tuto středu zavede posluchače profesor Michal Žurovec z Biologického centra AV ČR do fascinujícího světa evoluce hmyzu. Tato nejpočetnější skupina živočichů na Zemi obývá naši planetu už 400 milionů let a od té doby se vyvinula do nesmírné rozmanitosti pěti milionů druhů. Na hmyz se posluchači podívají pořádně zblízka – přednášku dokreslí úchvatné makrosnímky z výstavy Hmyzí tváře, která je v současné době k vidění v Jihočeském muzeu.
Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.
Program 20. cyklu Akademických půlhodinek:
- 5. 3. Michal Žurovec: Hmyz zblízka aneb proč jsme rádi, že jsou malí
- 12. 3. Ondřej Doskočil: Mocní a nemocní, aneb o právech pacientů v současném zdravotnictví
- 19. 3. Klára Řeháková: Hojivá síla vod – jak jezera oživují zničenou těžební krajinu
- 26. 3. Vendula Moravcová: Bochnatka americká – nenápadný vetřelec, který mění vody!
- 2. 4. Michal Baka: Na stopě nemoci – molekulární detektivka v našem těle
- 9. 4. Ondřej Chvojka: Co přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy dálnice D3 na Českobudějovicku
- 16. 4. Roman Kuchta: Záhadný případ nákazy tasemnicí z Lipna
Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/7521-akademicke-pulhodinky-20-cyklus/
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka
Biologické centrum AV ČR
778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Web InterSucho má novou podobu, ukáže míru sucha až na úroveň katastru
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava v Akademii věd
- Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu
- LASER-PRO: Spojení vědy a průmyslu pro budoucnost evropských technologií
- Střevní mikrobiom ovlivňuje náchylnost goril v zoo k onemocněním srdce
- Nový program českých vědců se zaměří na vzácná onemocnění
- Na entropii záleží! Výzkum českých vědců posouvá vývoj materiálů
- Česká elektronika pro evropskou sondu k Venuši úspěšně prošla první fází vývoje
- Částečné úvazky: v Česku vzácné zboží
- Za rozvojem rezistence k inzulinu stojí i mitochondriální geny
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.